Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěla bych zde i já alespoň v základních údajích shrnout návrh rozpočtu Ministerstva obrany na rok 2023. Návrh má oproti předchozímu období výrazně rostoucí tendenci. Rozpočet výdajů je pro rok 2023 navrhován ve výši 111,8 miliardy korun a odpovídá tak výši 1,5 % HDP.  V souladu s programovým prohlášením vlády pokračuje nastavený rostoucí trend obranných výdajů i v letech střednědobého výhledu, kdy jsou pro rok 2024 plánovány výdaje v objemu 130 miliard korun a pro rok 2025(?) dosahuje 1,7 % a v roce 2025 1,9 %, tedy podíl HDP.

S podporou vlády jsou tak vytvořeny silné předpoklady k naplnění našich mezinárodních závazků vůči koaličním partnerům, ale i zejména vůči sami sobě, protože slyšíte to jako mantru prakticky na každém jednání Sněmovny - je zapotřebí konečně pořádně modernizovat Armádu České republiky. V následujícím období tedy zůstává hlavním úkolem rezortu Ministerstva obrany modernizace, kdy se předpokládá financování nejenom dlouhodobě připravovaných modernizačních projektů schválených koncepčními dokumenty rezortu, ale i investic realizovaných na základě rozhodnutí vlády o urychleném pořízení potřebného vojenského materiálu, tak zvané urgentní nákupy, v reakci na významně zhoršenou bezpečnostní situaci na Ukrajině.

Předložený rozpočet a střednědobý výhled je koncipován jako výrazně proinvestiční, kdy výdaje v oblasti investic dosahují podílu 35,2 % z celkového limitu výdajů kapitoly na rok 2023, což představuje částku 39,3 miliard korun. Z této částky téměř 90 % je plánováno ve prospěch Armády České republiky. Silně progresivní růst investic pokračuje i ve střednědobém výhledu, kdy pro rok 2024 je alokována částka 52,8 miliardy korun a pro rok 2025 částka 68,1 miliarda korun.

Osobní mandatorní výdaje jsou na rok 2023 rozpočtovány ve výši 41,6 miliard. Tyto prostředky budou využity na realizaci náboru vojenského a obslužného personálu v souladu s koncepcí výstavby Armády České republiky 2030. Tady to meziroční navýšení limitu počtu vojáků z povolání o 1100 a limitu zaměstnanců v pracovním poměru o 100 osob v každém roce a na plánovanou valorizaci platových náležitostí vojáků i důchodů. Tady bych vám chtěla jenom připomenout, že v našich strategických dokumentech máme cíl, že bychom v roce 2030 měli mít 30 000 příslušníků armády, z toho nad rámec těch 30 000 bychom měli mít 10 000 příslušníků aktivní zálohy. Máme opravdu co dohánět. Tady bych chtěla zmínit, protože častokrát je naše vláda právě kritizovaná za to navyšování počtů těch státních zaměstnanců - to jsou přesně ti státní zaměstnanci, kteří jsou zmiňováni v těch článcích novinářů. Ano, jsou to i vojáci z povolání, ano, jsou to i příslušníci aktivní zálohy, o které naše vláda musí navýšit počty, protože je to tak ve strategických dokumentech, které schvalovaly ty vlády předešlé a ty strategické dokumenty pro nás platí. A tady kolegové, kteří byli aktivními vojáky a sloužili v armádě, tak vědí, že ve chvíli, kdy se přijme další množství vojáků, že to znamená samozřejmě další nápor na jiné věci, ať už to jsou výstrojní, výzbrojní součástky nebo je to logistika přijímání těch lidí. Máte to vlastně od těch KVV až po ta zdravotnická zařízení, kde ty lidi musíte prohnat zdravotními kontrolami, prověrkami. Těm lidem musíte našít uniformy, těm lidem musíte dát najíst, takže vlastně tohle všechno vyvolává další potřebu dalších lidí, které musíte přijmout. Nemůžeme přijmout 3000 vojáků bez dalšího obslužného personálu. Takže to jsem chtěla zdůraznit, protože to považuji za důležité v těch debatách a v kritice naší vlády za to, že tady navyšujeme počty zaměstnanců. Nenavyšujeme počty zaměstnanců proto, protože bychom chtěli navyšovat nějaké počty úředníků.