Zákon reaguje na růst dostupnosti návykových látek v důsledku růstu životní úrovně v České republice a představuje vyslyšení dlouhodobého volání ze strany Ministerstva zdravotnictví a národní koordinátorky pro protidrogovou politiku. Zatímco průměrná mzda se v České republice mezi lety 2009 až 2018 zvýšila téměř o polovinu, například spotřební daň z lihu se zvýšila naposledy v roce 2010.

„Naše země udělala v posledních letech na poli boje proti závislostem značný pokrok. Všichni si pamatujeme sídliště zaplevelené hernami nebo zakouřené restaurace a veřejné prostory. Ještě v roce 2012 bylo na našem území neuvěřitelných 75 tisíc automatů a 7500 heren a cigaretový kouř nás provázel na každém rohu. Opatření, která tyto negativní jevy významně eliminovala, nás vracejí do civilizovaného světa. Čísla odborníků ale ukazují, že musíme zůstat aktivní i nadále. Zatímco v roce 2014 se na protidrogovou politiku vynaložilo okolo jedné miliardy korun, aktuálně tato částka představuje více než 1,6 mld. Kč a každoročně roste. Zvýšení spotřebních daní tedy nejen zhoršuje dostupnost návykových látek, ale umožňuje získávat prostředky na podporu projektů prevence,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

“Jsem moc rád, že Ministerstvo financí vyslyšelo naše volání. Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol dlouhodobě doporučuje i WHO a OECD. Podle poslední zprávy OECD z července 2018 jsou spotřební daně z alkoholu a tabáku v České republice stále nízké. Vyšší daně mohou nejen zvýšit příjmy, ale také motivovat spotřebitele ke snížení spotřeby, a tím omezit související zdravotní problémy. A ty nejsou zanedbatelné, neboť v konzumaci alkoholu a cigaret se v celosvětovém srovnání opakovaně umisťujeme na předních příčkách. Zvyšování daňové zátěže je jednou z cest, jak tuto situaci řešit,” upozorňuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

"Česká republika se dlouhodobě pohybuje na prvních příčkách ve spotřebě alkoholu na osobu, máme přes 20 procent denních kuřáků a potýkáme se s rozrůstajícím online hazardem. Konzumace návykových látek má nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty a samotné konzumenty a jejich rodiny. Z odborných studií víme, že například u alkoholu tvoří celospolečenské náklady 59 miliard korun ročně, přičemž zisk státu ze spotřební daně není ani desetiprocentní. Pokud by se zvýšilo zdanění o deset procent, snížila by se dle odborníků a mezinárodních doporučení konzumace alkoholu o 4,4 procenta," uvádí národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

"Vždy se jedná o komplexní soubor opatření. Mezi opatření s nejvyšším účinkem patří kromě zvýšení zdanění také omezení reklamy, cílené preventivní programy, omezení dostupnosti a kontroly dodržování zákona. Daňová politika ovšem nejenže snižuje spotřebu návykové látky a škody spojené s jejím užíváním, ale oddaluje také první zkušenost s užitím návykové látky. Komplexně se prevencí a snižováním škod spojených se závislostním chováním ve společnosti zabýváme v národní strategii protidrogové politiky," doplňuje Jarmila Vedralová.

V případě líhu navrhuje Ministerstvo financí zvýšení spotřební daně na 0,5 litru 40% alkoholu z 57 Kč na 64,5 Kč. Velikost spotřební daně z lihu tak stále zůstane nižší než například v Německu (67,14 Kč/0,5 L.) nebo Polsku (68,68 Kč / L.).

Ministerstvo financí dále navrhuje zvýšení sazby spotřební daně z cigaret z 27 % na 30 % u procentní části sazby a z 1,46 na 1,61 Kč/kus u pevné části sazby daně, z 2,63 na 2,90 Kč/kus u minimální části sazby daně. S tím samozřejmě souvisí i návrh na zvýšení spotřební daně s doutníků, tabáku ke kouření, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků. Ve všech případech se jedná o navýšení sazby spotřební daně přibližně o 10 %. Kromě snahy výraznějším zvýšení konečné ceny snížit spotřebu tabáku je důvodem také nutnost harmonizace sazeb s právem EU, neboť aktuálně není splněna podmínka, že spotřební daň z cigaret musí činit nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě stanovená příslušnou evropskou směrnicí.

Výraznější zvýšení spotřební daně na tabák oceňuje také Společnost pro léčbu závislosti na tabáku. „Vysoká cena cigaret daná daní je nejúčinnější jednotlivé preventabilní opatření nejen proti kouření, ale proti nepřenosným nemocem vůbec. Navíc se za méně prodaných cigaret s vyšší daní vybere víc peněz do státního rozpočtu. Profitují tedy všichni: stát, zdravotní pojišťovny i občané - kromě tabákového průmyslu," říká Eva Králíková, předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku.

Součástí balíčku je také úprava sazeb daně z hazardních her. Ministerstvo financí navrhuje zvýšení sazby z 23 % na 25 % pro dílčí daň z kursových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu a z 23 % na 30 % pro dílčí daň z loterií, bing a živých her.

Navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her rozděluje sazbu daně z hazardních her do tří úrovní podle škodlivosti jednotlivých hazardních her stejným způsobem, jako tak činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015. Nejméně rizikové jsou tedy loterie, více rizikové kurzové sázky a nejvíce technické hry.

Ministerstvo financí navrhuje navýšení daně u loterií v poměru k automatům a technickým hrám také z toho důvodu, že zisky z loterií či živých her slouží ve světě jako zdroj příjmů pro veřejně prospěšné aktivity. Zároveň jsou zisky potřeba na řešení nákladů státu v souvislosti s léčbou a resocializací hazardních hráčů. Loterie totiž zůstávají, i při navýšení daně, jako méně rizikové stále zvýhodněny oproti rizikovějším automatům a technickým hrám.

Zvýšení sazeb povede k zavedení lepší diferenciaci hazardních her podle jejich škodlivosti, která byla původně navržena ve vládním návrhu zákona o dani z hazardních her z roku 2015. Zároveň byly využity poznatky o Lafferově křivce k maximalizaci daňového výnosu.

V současné době se navíc rozvíjí trh s internetovými loteriemi, v rámci kterých vznikají hry velmi podobné technickým hrám, např. internetové stírací losy nebo internetová číselná loterie, u kterých probíhá slosování každých pár minut, jejichž nebezpečnost je řádově vyšší než u loterií, kde probíhá slosování jednou za týden.