Na mezinárodní úrovni bylo dohodnuto, že Transatlantické obchodní a investiční partnerství (tzv. TTIP) mezi EU a USA by mělo být sjednáno do roku 2015. Dle současné situace, kdy jsou zjišťovány možné pozitivní i negativní dopady jak pro ekonomiku Evropy, tak i pro její občany, se však zdá tento termín nerealistický.

Dohoda o TTIP by měla vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Mezi Evropou a USA denně probíhá obchodní výměna v hodnotě okolo jak 2 miliard euro, přičemž oba regiony vytvářejí více jak 50 % světového HDP. Vidina zjednodušení obchodních vztahů, eventuálně zrušení cel, zvýšení konkurenceschopnosti a vytvoření nových pracovních míst na obou stranách Atlantiku je lákavá, zejména v době, kdy je ekonomický růst stále brzděn dopady krizí. Na druhou stranu je si třeba klást otázku, zdali z dohody budou profitovat opravdu všichni či jen ti největší nadnárodní hráči, kteří již dnes významným způsobem těží z globalizace.

Je jisté, že vyjednávání o přijetí TTIP potrvá dlouho. Postoje odborníků k dohodě se velmi liší, stejně tak je tomu v Evropském parlamentu, kde jednotlivé politické strany lobbují pro a proti pořádáním konferencí o možných důsledcích a dopadech dohody. Jedním ze zásadních ohrožení pro Evropu v případě schválení dohody je možné snížení bezpečnostních standardů. EU a USA vnímají odlišným způsobem bezpečnost spotřebitelů či regulaci finančních trhů. Na potravinovém trhu USA je například povolen prodej geneticky modifikovaných potravin, které jsou v Evropě absolutně nepřípustné. Uvolněním vzájemného obchodu by se tak tyto produkty za určitých podmínek mohly volně prodávat i v Evropě. Obě strany jak USA, tak i EU čekají dlouhá vyjednávání o podmínkách dohody a o tom, které výrobky či služby by mohly být z pravidel o volné obchodní výměně vyňaty.

Podle Vojtěcha Mynáře bude přijetí smlouvy záviset na výsledcích, které přinese konstruktivní prozkoumání všech možných dopadů dohody. "To je absolutně nezbytné. Musíme si být jistí, že přijetím TTIP se nesníží či jakkoliv nebudou obcházet pravidla a standardy, které jsem více, jak 50 let v EU budovali. Ochrana občanů musí být na prvním místě," dodal Mynář.