Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, pane ministře. To je tak důležitá materie, že jsem úplně překvapen, abych se přiznal, že jsem hned první na řadě, že není žádné přednostní právo a nikdo nevystoupil. Já nevím, jestli kolegové vlastně vědí, o čem tady za chvilku budeme hlasovat, jestli si to uvědomují, tenhle tisk 474, který by měl mít ambice mít, být částečně jakousi, řekněme, kvazi nebo části penzijní reformy, protože on mění něco, co tady funguje v některých momentech v lepší, to musím říct, ale v některých momentech jsou tam věci, s kterými já zásadně řekl bych bytostně nesouhlasím. Je to docela zásadní tisk. Jsem rád, že tady pan ministr financí je. Přihlášení jsou tam jenom tři poslanci. To mě překvapuje, ale dobře.

Pojďme nejdřív k tomu procesu, co vlastně my projednáváme. Já bych to rozdělil. A už se méně budu vracet k těm pozměňovacím návrhům, spíš k tomu principu. My vlastně na jedné straně řekněme zvyšujeme atraktivitu stávajícího penzijka, to je to doplňkové penzijní spoření, a měníme tam některá pravidla, k tomu se dostanu. Potom tam zařazujeme novou věc, to je ten DIP, dlouhodobý investiční produkt, a pak jsou tam některé věci, které já nazývám obsahovými přílepky. Aby mě tady nikdo neopravoval, možná to není přílepek de iure, ale obsahový přílepek to je, a to je změna zákona o spotřebitelském úvěru a vlastně znovuobnovení poplatku za předčasně splacenou hypotéku.

No a teď ta procedura, která tady se projednávala, tak nezlobte se na mě, já jsem si tam všiml několika momentů, kde už odteď vládní koalice nebude smět a moci říkat, že naslouchá opozici a že naše expertní stanoviska, odborná stanoviska, pozměňovací návrhy, že vyslyší. Proč? Mám úplně konkrétní důkazy. Já jsem na začátku - a vy to víte - že to je jednou z nejčastějších mých výtek tady vůči vám, že používáte často princip retroaktivity. Tak já jsem na to upozorňoval v tomto zákoně ve dvou momentech. První je u toho poplatku za předčasně splacenou hypotéku, že se to týká i těch smluv, kde to má ten člověk zafixováno. Druhý je u toho změna podmínek pro seniory, kteří pobírají důchod, že nově nebudou dostávat ten státní příspěvek, když mají to penzijko.

Ministerstvo financí tohle neslyšelo, neslyšelo, nevědělo. Načež, ale ten tlak se vytvořil takový, že tam je potom pozměňovací návrh kolegy Vojtěcha Munzara, který tu jednu retroaktivitu ruší. A Ministerstvo financí najednou dává pozitivní stanovisko. Já jsem za to rád, říkám dopředu, jenom nevím, proč to musí vždycky dát koaliční poslanec, aby to bylo pozitivní stanovisko. Proč na to nemůže upozornit opoziční?

Protože ta věc je úplně stejná. Tak se na to podívejte, podívejte se na to od prvního čtení! Mě to zlobí, protože pak opravdu buď se neposloucháme, anebo fakt platí ta teze, a to teď z toho se nedostanete, že vy řeknete: Opozice nic nenabízí, my bychom rádi slyšeli vaše návrhy. My tady něco nabízíme, vy to neslyšíte stejně a pak to slyšíte teprve v momentě, kdy to udělá váš koaliční kolega. Tak to je první poznámka.

Druhá je, a to by mě opravdu zajímalo od pana ministra, jakým způsobem mi tohle vysvětlí: V tom systému jsou v zásadě dva téměř totožné návrhy, které vyřazují tuhle část toho zákona. Vyřazují pasáž týkající se zákona o spotřebitelském úvěru. Je to můj návrh a je to i návrh kolegy Jakuba Michálka. Mě by docela zajímalo, jak je možné, že u mého návrhu je negativní stanovisko, u kolegy Jakuba Michálka neutrální, přitom jsou to úplně totožné návrhy nebo téměř totožné. To mně přijde opravdu jako pro mě nepochopitelné. Stejně tak nepochopitelné pro mě je, že jsou tam dva principy retroaktivity, ten jeden se řeší, já jsem za to rád, a získal podporu rozpočtového výboru, i my jsme pro to hlasovali - a ten druhý se tam ponechává. Já jsem se na to opakovaně ptal a tenkrát pan náměstek ministra nebo ředitel odboru, teď nevím, odpověděl, že jsou to různé druhy retroaktivity. Já s ním tedy zásadně nesouhlasím. V momentě, kdy někdo podepisuje smlouvu a má nějaká očekávání, v tomto případě důchodce, senior, a uzavře si to penzijko a má tam ten příspěvek, tak se má ten příspěvek nechat dojet. A tohle nové pravidlo, je to politické rozhodnutí, to já akceptuji, tak se má týkat až nových smluv. Případně se má nechat dojet lhůta pěti let, minimálně pěti let. Například, Ale za mě není možné prostě tady schválit 15. listopadu, kdoví, kdy to bude v Senátu, kdy to podepíše prezident, aby platilo nějaké pravidlo od 1. 1. To je prostě nepřímá retroaktivita par excelence. Ale jak říkám, tady ta absurdita je na druhou, protože tady ty retroaktivity jsou dvě. Jedna se řeší pozměňovacím návrhem a ta druhá se tam ponechává. Já tomu fakt nerozumím. Notabene tomu nerozumím dvojnásob, když se to týká opravdu věcí, jako je penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, což jsou věci, které jdou nad rámec tohoto volebního období. To je podobné jako u stavebního spoření. Vy vidíte, že já vás nepřekvapuji, já vám tady neříkám na každé schůzi něco jiného, já říkám furt to samé, abyste to respektovali. Současná koalice je budoucí opozice, současná opozice je budoucí koalice, takhle to je. U těch věcí a u těch finančních produktů, které jdou nad rámec jednoho volebního období, by měla být aspoň elementární dohoda mezi koalicí a opozicí. To tady není. Nerozumím, nerozumím tomu.

Takže já tam mám pozměňovací návrh ve dvou variantách, který jednu úplně zruší, tu vaši vládní změnu, pokud jde o to zrušení státního příspěvku pro lidi pobírající důchod. A u druhého ruší tu retroaktivitu aspoň. Takže vlastně je to na stejné úrovni jako návrh Vojtěcha Munzara u toho poplatku za předčasně splacenou hypotéku. Takže tolik k těm věcem, kterým já nerozumím a kde opravdu je ten dvojí metr Ministerstva financí, možná ministra financí, nevím, do jaké míry měl nad tím kontrolu. Že když na to upozorní opoziční poslanec, tak nic, jede se dál. Když se potom ten tlak vytvoří takový, že už si začínají stěžovat i koaliční poslanci, pak se vytvoří pozměňovací návrh, tak je najednou pozitivní stanovisko na tutéž věc, na kterou já jsem tady upozorňoval už dřív. Stejně tak jako nerozumím těm stanoviskům, kde ausgerechnet na všechny pozměňovací návrhy z naší dílny je negativní stanovisko. Ale u pozměňovacího návrhu, který je v zásadě totožný, najednou dává ministerstvo neutrální, aby nenaštval svého koaličního partnera. Nevím. Prostě nebude platit a já vám to tady budu připomínat, nebude platit ta teze, že vy nás nasloucháte. Já měl opravdu dobrou vůli v těchto věcech, kterým se odborně věnuji nějakou dobu, jak u stavebního spoření, u toho daňového balíčku, tak v této chvíli tam dát nějaké změny, které mají smysl. Které jsou prospotřebitelské a které zároveň budou, řekněme, dlouhodobějšího charakteru, kde nebude hrozit, že nová vláda to zase vrátí zpátky. Protože vy to prostě zválcujete. Bohužel k tomu nedošlo.

Jsem rád, že aspoň je tam další pozměňovací návrh Vojtěcha Munzara, který snižuje ten poplatek ze dvou na jedno procento. A zároveň je tam možnost, že ten poplatek jakoby nabývá podle toho, jak člověk je daleko od konce fixace. To vítám, to vítám, je to po nějaké debatě na podvýboru pro bankovnictví, ale zase říkám, je to věc, která by se vůbec v tomhle zákoně řešit za mě neměla.

Zvlášť v momentě, jestli se tady schválí konec retroaktivity, a vypadá, že na tom je shoda napříč, tak v té chvíli není ani žádný spěch. Takže evidentně ta původní teze - pojďme to stihnout rychle a pojďme to nalepit na tuhletu nesouvisející věc, abychom zachytili příští rok - tak není nutností, není to prioritou, protože retroaktivita vlastně říká v překladu, to je pro spotřebitele, že poplatek za předčasně splacenou hypotéku, pokud tam zůstane, tak budou platit nově ti, kterým až skončí fixace, (to je?), všichni ti, co mají teď fixaci, tak těch se ta změna netýká. Týká se to až smluv, kde bude nová fixace, ať už u stávající banky, nebo někde jinde. Teprve ti, když budou migrovat před koncem fixace své, té nové, tak budou platit takovýto poplatek. Takže v tomhletom, abych nebyl jenom kritický, tak jsem rád, že tam aspoň něco takového je. Nicméně, jak říkám - za mě - tahleta pasáž tam vůbec nepatří.

A teď k těm jednotlivým věcem. Já to vezmu stručněji, než jsem původně asi myslel. Jsou tam pozměňovací návrhy ke stávajícím penzijním produktům a tam já bych poprosil o podporu Poslaneckou sněmovnu a to je právě to, abyste konzistentně, když podpoříme pozměňovací návrh Vojtěcha Munzara - který podpoříme i my - který ruší retroaktivitu u tohohle poplatku, tak abyste totéž udělali u mého pozměňovacího návrhu, který ruší retroaktivitu u zrušení státního příspěvku pro penzisty. Tak si to politicky rozhodněte, prohlasujte, že to zrušíte, je to nějaké rozhodnutí, ale až od nových smluv.

Za mě neplatí teze, kterou jsem slyšel na rozpočtovém výboru, že státní příspěvek a nebo odpočet z daní, že jsou dvě úplně rozdílné věci a že v té chvíli stát u jednoho může přistupovat k tomu, řekněme, aktivněji, včetně nějaké nepřímé retroaktivity, u druhého ne. Ne, obojí za mě jsou peníze daňových poplatníků, obojí za mě je nějaká participace státu. A jestli to je formou přímého příspěvku jako u stavebka nebo u penzijka, anebo to, že mám možnost si to odečíst z daní, tak je za mě totéž.

Čímž se dostávám k DIPu, to je ten dlouhodobý investiční produkt. A já tady dopředu říkám a varuju - a říkám to na mikrofon - a budu rád, když to tady obhájíte, že to takhle není, aby pak jste se do budoucna nevymlouvali, že jste to nevěděli, nebo že jste to říkali někde na chodbě a tak dále. V momentě, kdy my tam nepřijmeme aspoň takové věci jako je zastropování akviziční provize u DIPu a podobné omezení, tak za mě může hrozit - neříkám, že to tak bude, ale může hrozit - že se bude opakovat princip IŽP, investiční životní pojištění.

Kdo se v tom trochu vyznal, tak ví, že investiční životní pojištění tady takhle frčelo, mezi lidmi bylo nějakých deset milionů smluv, protáčely se vždycky po pěti letech právě kvůli výši provize. Takže finanční poradci to nabízeli klientům nikoliv proto, jestli to potřebují, nebo ne, ale prostě sekali to tam jako Baťa cvičky - bez ohledu na to, jestli to je živitel rodiny, manželka, dítě, kterému bylo těsně osmnáct let a podobně. Tyhlety příběhy, mám jich spoustu. Všichni měli IŽP. A šlo to tak daleko, že zasáhla Česká národní banka a dokonce zasáhla i Poslanecká sněmovna, která tehdy tu provizi rozprostřela na prvních pět let, to znamená, že se nevyplácí najednou. Protože když se vyplatila najednou, tak za pět let zase přišel poradce a řekl, že má lepší produkt. A znova. Tomu se říká protáčení smluv.

V této chvíli - a to jste asi viděl i v médiích - běží celá řada soudních sporů kolem IŽP, kde soudy konstatují neplatnost - často - těch smluv, neplatnost těch smluv. Jsou tam skryté poplatky, jsou tam ty provize a podobně. A víte, co se stane, když budou ty smlouvy neplatné? Teoreticky po klientech se může chtít, aby vrátili to, co ušetřili na daních zpátky. To není vůbec žádná sranda. Měla by se k tomu sejít nějaká pracovní skupina, Ministerstvo financí, Česká národní banka a podobně. A já se obávám v momentě, kdy my tady přijdeme s produktem, který vedle penzijka, kde akviziční provize je zastropovaná, tak provizi mít zastropovanou nebude, tak to magnetizuje to, že se takový produkt ze strany finančních poradců - a to dokonce z toho ani neobviňuji finanční instituce, ale finanční poradce, takže to budou primárně a prioritně nabízet spotřebitelům. Ne, že by to spotřebitel potřeboval, ale protože tam není zastropovaná provize. My už jsme si přece tohleto jednou zažili.

A já poprosím tedy o to, aby tento pozměňovací návrh byl tudíž přijat, protože tam je také v systému, aby tohleto nenastalo. Jestli chcete důkaz toho, že my tady jsme od začátku kritizovali, že DIP, dlouhodobý investiční produkt, je příliš - já bych to řekl - jakoby bezbranný nebo bez pravidel na rozdíl od ostatních produktů na penze, tak důkazem je další pozměňovací návrh v systému, kolegy Vojtěcha Munzara, který to zpřísňuje. Takže zase neplatí teze, že my jsme něco kritizovali, ono to tak není a vy si to jedete. Vy jste to tam cítili, že tam fakt jakoby to není úplně v pořádku. Takže tam jsou pozměňovací - to už je třetí, kolegy Vojtěcha Munzara, který to zpřísňuje, co všechno v DIPu být může, nemůže. On je po mně přihlášen, předpokládám, že to představí, všechny své pozměňovací návrhy.

Takže tady vidíte, že tenhleten vládní návrh se tady dodělával v Poslanecké sněmovně - ale jak říkám, bohužel hrozně jakoby jednostranně. My na něco upozorňujeme, vy to neslyšíte, ale pak, když na to upozorňují i koaliční poslanci, tak to tedy, jakoby dáte tomu zelenou. Ale oni vycházejí v zásadě z toho, že ta kritika je úplně stejná, ta kritika je v tomhletom úplně stejná. Notabene, já se bojím ještě jednoho momentu, a to už jsme teď opravdu ve velkém detailu. Já se bojím toho, že tak, jak teď se řeší spory kolem investičního životního pojištění, které - vy víte, že já konzistentně jsem navrhoval, aby vypadla tahleta možnost z odpočtu z daní, protože dneska to lze odečíst, dneska si můžete odečíst do výše 24 tisíc, že jo, penzijko a IŽP - tak já jsem řekl, aby to z toho vypadlo, protože když stát tohleto podporuje, tak je to přesně pro finanční poradce otvírač dveří. Kdo se tomu trochu věnoval, tak ví, že mám pravdu, že když někam zazvoníte - a řekne, já mám pro vás produkt a on je fakt dobrý, mně nemusíte věřit, ale když stát vám umožní si to odečíst z daní, tak to asi nebude blbost, tak to je jasné, že vám každý otevře dveře. A v té chvíli vám otevře i peněženku. A já jsem říkal - dejme tam produkty, které mají pro spotřebitele smysl, ne které jsou kontroverzní, kde jsou nějaké soudní spory. To tam bohužel tedy zůstalo. To bylo i v minulém volebním období, musím říct. A já jsem v tomhletom konzistentní. Já se jenom obávám, že když teď my tady schválíme tohleto, včetně DIPu, takže může to znamenat, že pojišťovny mohou začít oslovovat klienty a spotřebitele, aby aktualizovali svoje smlouvy, a zasáhne to do teď běžících sporů kolem IŽP. To prostě zasáhnout může a ti lidé opravdu nevědí, proč mají třeba podepsat novou smlouvu nebo aktuální verzi.

Oni uslyší a ví, že my tady probíráme novelu zákona související s rozvojem finančních trhů, že jsou tam nějaké finanční produkty. Oni nevědí (neznají) přesný obsah. A já prostě mám z tohohle obavy, že kromě toho, že tedy tady vznikne IŽP dvě, tak tady vlastně to může mít vliv i na IŽP jedna a že se budou zpětně legitimizovat některé věci. Takže, dámy a pánové, za mě, fakt by bylo dobré, aby se vládní většina v tomhletom chovala fér. Tady to není o politice, koalice versus opozice, z mé strany a z naší strany. Je to o odborném posouzení a upozornění na některé aspekty, které vy neslyšíte.

A já bych dopředu potom poprosil, aby po hlasování, poprosím naši paní předsedkyni, aby po hlasování o pozměňovacích návrzích, které si potom tedy schválíme, nějakou proceduru, tak aby po tom hlasování před závěrečným hlasováním o zákonu jako celku, abychom si vzali na klub hnutí ANO pauzu, abychom se rozhodli, jakým způsobem se k tomu postavíme.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, o přestávku každopádně musí požádat předsedkyně klubu. (Poslanec Nacher: Já vím.) Dobře.

Poslanec Patrik Nacher: Já vím. Já jsem říkal, že to říkám paní předsedkyni. (Předsedající: Prosím, pokračujte.)

Teď mi pan předsedající vzal vítr, takže já se pak když tak přihlásím. Ale mám pocit, že základní přístup a základní vlastně parametry a stížnosti na to, jakým způsobem vy jste se teď popasovali - zatím - uvidíme, jak to dopadne, jak s tou retroaktivitou, tak se stanovisky ministerstva, tak jsem zatím sdělil, a když tak budu potom reagovat na proběhlou a koukám, že relativně stručnou rozpravu.

Já vám zatím pro tuto chvíli děkuji za pozornost.