Při debatě v Otázkách Václava Moravce o pomoci občanům, postiženým ničivým tornádem, ministryně financí zmínila, že trávila čas jednáním o dřevěné kulatině. Zarazilo mne to, neb se mi zdá, že ministryně financí země, která je v hluboké rozpočtové krizi, by mohla trávit čas něčím jiným.

Nedalo mi to a dohledal jsem si, o co jde: Státní podnik Lesy ČR se rozhodl, že postiženým pohromou daruje zdarma až 50 metrů krychlových kulatiny. A těm, co nebudou dřevo chtít, pošle sto tisíc korun.

Na první pohled sympatická myšlenka. Spousta domů přišla o střechu a k její opravě je zajisté třeba dřevo na nový krov. Ale přesto zde vidím problém. Státní podnik Lesy ČR je totiž státní firmou. Podnik má ve svém statutu jasně vymezené úkoly a jeho zisky směřují do státního rozpočtu. Zatímco rozpočtové hospodaření státu podléhá jasným pravidlům, to samé zdaleka neplatí pro Lesy ČR.

Navíc firma má svou historii. Je plná netransparentních zakázek a podezření, že její "státní peníze" obohatily šikovné jednotlivce. Proto je potřeba mít jasno v tom, kdo, kdy a jak může chtít, aby "státní firmy" vynaložily "své peníze" na něco jiného, než je jejich podnikání (a to i v případě věcí chvályhodných).

Po vyjádření paní ministryně musím říct, že v tom mám znepokojivé nejasno.

O tom, proč je třeba, aby v tom jasno bylo, píši ZDE.