Fungující fiskální pravidla jsou moc důležitou součástí pravidel fungování státu. Jejich úkolem není omezit rozhodování vlád ve struktuře rozpočtových příjmů a výdajů – neb to je politické rozhodnutí – ale účinně zamezit tomu, aby vlády za sebou nechaly obrovské dluhy, které pak budou muset řešit ti, kteří přijdou po ní.

Naše fiskální pravidla selhala, a přesně to se totiž stalo. V EU selhala fiskální pravidla v roce 2005, kdy se vůči jejich plnění obrátily zády Francie a Německo. Toto selhání vedlo k vzniku mnohem robustnějšího systému pravidel, ale též systému málo transparentního a ekonomicky mírně sporného. Proto naplno startuje diskuse o změně za pravidlo lepší. A mám tu čest se na ní podílet.

U nás bohužel podobná diskuse nestartuje. Je to chyba, s fungujícím frameworkem (který v textu EP navrhujeme pro EU), bychom se některým věcem vyhnuli zatím co vláda by stále měla možnost dělat „smysluplné věci“ i „politiku“:

1. Pro případ podobné krize by se pravidla dočasně „vypnula“, ideálně pro případ s krizí spojených výdajů. Pokles příjmů by výdaje neomezoval, protikrizová politika vlád by nebyla omezena.

2. Zvýšení růstu penzí – toto rozhodnutí by samozřejmě vláda mohla přijmout. Tím, že by navýšila tyto výdaje více, než odpovídá nastaveným pravidlům, „vyčerpala“ by více z výdajového rámce, a musela by tedy snížit výdaje jiné. A nebo provést navýšení příjmů rozpočtu tak, aby nemusela výdaje snižovat.

3. Snížení daně z příjmu – opět platí to stejné. Snížení daně by se promítlo (v podobném rozsahu) na potřebu snížení výdajů. Vláda by tedy musela tímto rozhodnutím snížit výdaje o podobnou částku (maximálně rozložit změnu na třeba 2 roky) anebo najít jiný daňový příjem, který umožní držet růst výdajů dle plánu.

Nemyslíte, že by pro ochranu nás, kteří průšvihy vlád ze svých daní platí, bylo správné, aby u nás dobrá fiskální pravidla konečně vznikla?

Více o tom, kam směřuje diskuse v EU, se dočtete na mém blogu ZDE.