Je moc smutné, když naše země slouží jako příklad toho, co by se opravdu nemělo dít. Bohužel, neplatí to jen v případě pandemie, kdy naše země jasně ukázala, jak se tato krize řešit neměla.

Tuto středu v Evropském parlamentu bohužel naše země posloužila jako příklad státu, který na celé čáře selhal, když byl konfrontován s agresivní snahou vysoce postaveného politika (v našem případě dokonce jednoho z nejvyšších představitelů země) zvýšit, na úkor země a jejich občanů, své bohatství.

Možná brutálnost jeho tlaku a tlaku těch, kteří na místo o zájem státu pečovaly o zájem svého šéfa, vysvětluje (a pro někoho i omlouvají) selhání řady úředníků a institucí. Poučení musí být jasné - toto se již nesmí již opakovat!

Zároveň se ukazuje, že na tento drsný způsob prosazování svých zájmu, který jde za hranice nejen etiky, morálky, ale i zákonů, nebyla dost připravena ani Evropská komise, která má povinnost na dodržování pravidel v Unii dohlížet. Proto mnoho poslanců plným právem volá po tom, aby přísná a rychlá reflexe na nepřipravenost evropských institucí, proběhla co nejlépe, aby další možní "Babišové" (a jejich spojenci) narazili na mnohem efektivnější obranu. A aby zájmy milionů Evropanů, kteří Unii nepodporují proto, aby pomáhala bohatnout oligarchům, byly mnohem lépe bráněny.