Desáté výročí našeho členství v EU nám mimo jiné připomíná i otevřenost a proexportní orientaci naší ekonomiky, která vždy těžila z odstraňování obchodních bariér, ať už v rámci EU, nebo v rámci světového obchodu. Přesto si ČSSD, KSČM a ANO vzaly na mušku připravovanou smlouvu mezi EU a USA o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) a straší jí voliče.

Obavy z globalizace jsou u části lidí hluboce zakořeněné a kritika všeho, co s tím souvisí, je lákavá. Podle Kellera skončí farmářské trhy, Telička věští trable pro evropské automobilky a podle Konečné zapláčou rovnou všichni spotřebitelé. Přitom největší přínos pro země našeho typu mají právě takové dohody. Z analýzy nadace Bertelsman dokonce vyplývá, že liberalizace obchodu mezi ČR a USA zvýší naši hospodářskou výkonnost až o dvě procenta a přinese až 22 tisíc pracovních míst. Na úrovni celé Unie je to 119 miliard eur ročně - pro každou rodinu ročně 545 eur, tedy 15 tisíc korun.

Připravovaná smlouva je zdánlivě snadný cíl. Jednání o ní jsou, jak už to u mezinárodních obchodních smluv bývá, ve znamení taktiky, důvěrná, a tedy mimo dohled široké veřejnosti. Ovšem jasný rámec jednání schválil loni Evropský parlament a po uzavření jednání budou muset výsledný text schválit členské státy i Evropský parlament. Farmářských trhů se tato smlouva samozřejmě nedotkne. Naopak, zemědělství je oblastí, v níž může EU uzavřením smlouvy získat. Třeba ze strany USA dnes uplatňovaný zákaz dovozu jablek a mnoha druhů sýra nebo cla na maso ve výši 30 % a na mléčné výrobky 139 % nejsou tím, co by Unii vyhovovalo.

Zkáza automobilového průmyslu v Evropě a u nás jistě výsledkem této smlouvy nebude. Americká auta nekonkurují nižšími, zejména bezpečnostními standardy. Pokud jsou někdy levnější, souvisí to s preferencí amerických zákazníků (kterým nevadí vyšší spotřeba benzinu), atraktivitou a pravidly trhu USA včetně nižší daně. Evropský i americký automobilový průmysl navíc ve vztahu ke smlouvě postupují společně a nelze přehlédnout fakt, že zejména u tohoto průmyslu se prosazuje globalizace v oblasti vlastnictví či využití know-how. Ale výroba většiny modelů (s výjimkou těch pro prémiový trh) zůstává lokální záležitostí. Dokládají to nejmenší „japonské“ Toyoty či klíčové modely korejského Hyundai. Ty, které jsou pro Evropu vyráběny u nás ze součástí obvykle vyrobených jen desítky kilometrů od finální montážní linky.

Strašit hrozbami dopadů budoucí smlouvy není namístě i proto, že dosud neexistuje ani předběžný návrh textu celé dohody. Jednání je obtížné, vždyť posledního jednání se účastnilo na 350 vyjednavačů. Ale já jim věřím!

Luděk Niedermayer, lídr TOP 09 do voleb do Evropského parlamentu

Vyšlo v LN