V Bruselu se evidentně zbláznili. Evropská unie chce zakázat auta na benzín a naftu. Elektro-auto si budou moci dovolit jen ti nejbohatší. Navíc nejsou dostatečné kapacity na nabíjení, tato auta nelze při haváriích prakticky uhasit, mají krátký dojezd a velmi dlouho se musí nabíjet. Šílené… EU chce mít v rámci boje proti CO2 do roku 2035  nová auta zcela bez emisí uhlíkových plynů.

„Tak daleko jako EU ve snaze učinit ekonomiku klimaticky šetrnější nezachází žádné další hospodářství světa. EU má v plnění zelených cílů výrazně předběhnout jak Spojené státy, tak Čínu a všechny další ekonomické celky. Obyvatelé EU se tedy vskutku stanou součástí nebývalého společenského experimentu, který pro ně bude znamenat hlavně jedno: zdražování. Klimaticky šetrnější technologie a postupy jsou dražší, jinak by se již dávno využívaly přirozeně. Politici přitom sami žádné peníze nevydělávají. Disponují penězi firem a občanů. Firmy a občané EU se přitom nyní budou potýkat se zdražujícími automobily, letenkami, bydlením, energiemi, ale i zbožím z dovozu. To vše a mnohé další v důsledku souboru klimatických opatření notně prodraží,“ upozornil ekonom Lukáš Kovanda.

Kovanda upozorňuje, že evropská ekonomika ve světovém měřítku přitom dlouhodobě upadá, citelně ztrácí na konkurenceschopnosti už nyní. Dokumentuje to dle něj třeba i nedávno publikovaný žebříček nejhodnotnějších firemních značek světa. V první padesátce má EU už jen šest zástupců. Ještě v roce 2008 jich měla šestnáct. Navíc, zatímco USA či Čínu reprezentují na čelných místech technologické značky založené často na samém sklonku 90. let, jako je Google, Tencent či Alibaba, Evropu v pořadí zastupují značky jako Louis Vuitton, s rokem založení 1854, nebo Chanel, vzniklý v roce 1910. „To napovídá, že Evropa ekonomicky bude upadat i nadále,“ říká Kovanda.
Ekonomické chřadnutí Evropy má i The Economist za “spektakulární”. Prvně v historii je podle červnového vydání týdeníku nyní 60 procent firem se světově nejvyšší tržní hodnotou z USA. Evropa jich má poprvé v novodobé historii jen méně než dvacet procent.

Evropská unie chystá brutální zdražování. Bude to znamenat dramatický propad životní úrovně občanů. Tak lze přeložit zprávu, že Evropská komise se chystá představit balíček návrhů, které mají členské země nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů k roku 2030… Tato opatření budou likvidovat ekonomiku v oblasti automobilového průmyslu přes energetiku po leteckou či lodní dopravu. Budou znamenat drastické zdražení elektřiny, automobilů, topení či dopravy. Dokonce se chystají i emisní povolenky na vytápění budov, což lidem prodraží topení a bydlení. Připomeňme, že Green Deal EU, z něhož tato šílená opatření vychází, podpořil premiér Andrej Babiš. Podporují to i Piráti a Demoblok.

Návrh Bruselu se týká i emisních povolenek na CO2, které si musely doposud kupovat pouze elektrárny nebo velké průmyslové podniky. Nově by se měl jejich nákup podle předběžných návrhů uniklých do médií týkat i lodní dopravy či vytápění budov, což může lidem zdražit účty za topení. EU ví, že její opatření povedou k citelnému zdražování, Komise proto zároveň chystá fond na pomoc lidem, které zvýšení cen zasáhne nejcitelněji... Takže Brusel ví, že ožebračí lidi, ale těm nejvíce zasaženým to holt bude trochu kompenzovat...

Výrobci energie budou podle dalšího z návrhů muset zajistit vyšší podíl energií vyráběných z obnovitelných zdrojů, jako je slunce, vítr či voda. S tím bude souviset očekávané zavírání uhelných elektráren, informovala ČTK. Podle jedné z předběžných variant mohly vést návrhy až k úplnému zákazu prodeje aut se spalovacími motory k roku 2035. Pro aerolinky Brusel chystá daň z leteckého paliva. To opět prodraží cestování.

To není vše. Babišova vláda plánuje za boj proti CO2 vyhodit do vzduchu obrovské peníze. Ministr průmyslu Karel Havlíček řekl, že mezi roky 2010 až 2030 bude vyplacen na podporu obnovitelných zdrojů energie až bilion korun, z toho 570 až 580 miliard korun solárním elektrárnám. Nové tuzemské obnovitelné zdroje budou mít v nejbližších sedmi letech z evropských fondů typu Modernizačního fondu a Plánu obnovy k dispozici kolem 100 miliard korun.
Celkové náklady na takzvané podporované zdroje energie (POZE) v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun. Předloni to bylo 45,4 miliardy Kč, solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun, informovala ČTK.