V roce 2018 rozhodlo vedení města Třebíče o důkladné rekonstrukci technické památky. O dva roky později byla kompletní rekonstrukce dokončena.

„Větrník má dřevěné, funkční lopatky, které však z bezpečnostních důvodů v zástavbě nemohou být poháněny větrem. Lopatky se spouští pomocí motoru a jejich otáčení mohou Třebíčané sledovat každou první neděli v měsíci, vždy od 14.00 do 14.30. Koncem června plánujeme otevření větrníku pro veřejnost. V budově lidé uvidí expozici koželužství a dobového bydlení,“ popsal rekonstrukci a využití mlýna starosta Pavel Pacal.

Větrník byl postaven roku 1836, pro potřebu Budischowského závodů. Nedrtil obilná zrna, ale dubovou a borovou kůru na tříslo. To používali koželuhové na vyčinění kůží. Pro mletí třísla byl využíván zhruba půl století, později přišel na řadu parní stroj a budova mlýna utichla. V roce 1929 odkoupila mlýn třebíčská radnice a zřídila zde tři malometrážní byty pro obecní chudé. Jako sociální bydlení byl mlýn používán do roku 1977, kdy radnice vystěhovala poslední nájemníky a provedla částečnou rekonstrukci. Tehdy byl větrník opatřen kovovou atrapou lopatek.