Vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

já si dovolím velmi stručně okomentovat nejenom pozměňovací návrhy, ke kterým se chci v této podrobné rozpravě přihlásit a které předkládám, ale obecnější přístup k návrhu rozpočtu na rok 2021 za TOP 09.

Co určitě ovlivní, a nelze o tom mít vůbec pochyby, rozpočet na příští rok je, jak si budeme ještě v tomto roce vést, a už nám z něho zbývá skutečně jenom pár týdnů, s pomocí těm, jež jsou krizí, která je v letošním roce vyvolána pandemií koronaviru v České republice, zasaženi a jak se vypořádáme s pomocí, kterou od nás, od státu teď nutně potřebují. Potřebují ji, protože často jejich živnosti, firmy nebo jejich zaměstnavatelé, pokud jsou to zaměstnanci, bojují často den co den o holé přežití a mnohdy jim vládním nařízením bylo zakázáno podnikat a živobytí dál provádět. Proto je možné se na rozpočet příštího roku dívat i s optikou už těch letos slíbených kompenzací a pomocí, které jsme tady mnohdy schvalovali, nebo které vyhlašuje svými programy vláda na jednotlivých ministerstvech. Je smutné, že ten slib byl opravdu na jedné straně už od samého jara velmi bombastický, ale ta realita za ním kulhá na všechny nohy, a to i kdyby jich měla víc než dvě, tak kulhat bude.

Ke konci listopadu totiž bylo vyplaceno právě na těchto jednotlivých přímých formách pomoci pouze 166 mld. korun, a to je pouze 56 % slíbené přímé pomoci, jak tady od vlády mnohokrát zaznívalo. To, že to bude mít dopad na ekonomiku i v příštím roce, je přece všem jasné. Čím více firem zkrachuje, čím více firem a živností už se nebude schopno postavit na nohy, dál zaměstnávat lidi, dál vytvářet hodnoty, dál tedy své produkty nebo své služby nabízet lidem, tím větší problém v ekonomice budeme mít. Proto považuji za naši povinnost se dívat i právě na vyplácenou pomoc a opravdu zrychlit její tempo co jenom to jde. Každý den pro mnoho tisíců lidí znamená obrovské těžkosti, obrovské problémy. Za listopad tohoto roku jsme už podruhé překonali historický rekord. Schodek, který byl v květnu, 63,7 mld. korun a který tehdy byl tedy ten rekordní, byl opět překonán a schodek v minulém měsíci nedávno skončeném činil dokonce 68,6 mld. korun. To jsou obrovské sumy, které jsme si asi málokdo třeba před rokem ještě uměli představit, že by se v měsíčním intervalu mohly vůbec uskutečňovat. A teď jsou realitou, a to tedy realitou, se kterou se musíme vypořádat. Musíme se tedy vypořádat s tím, že mnohé služby, a to zejména tedy služby, které tvoří 60 % našeho hrubého domácího produktu, to připomínám všem těm, kteří to zlehčují, že se jedná o volnočasové aktivity, nebo že se jedná o sektor, který netvoří dostatek hodnot, že se opravdu mýlí a velmi hluboce se mýlí, tak ten opravdu v mnohých sektorech padá na ústa. A já myslím, že je naší povinností neustále i v souvislosti s tím, že vláda opět bude chtít požádat o dlouhé prodloužení nouzového stavu, o těchto věcech nejenom vést diskusi, toho se nikdo nenají, ale hlavně reálně zlepšit to samotné provádění kompenzací a pomoci.

Chci tedy apelovat na vládu, aby v těchto záležitost zabrala, protože se k nám neustále dostávají reakce všech těch postižených, že jim ještě poskytnuta pomoc nebyla, že vázne vyplácení všech forem, které jsou vypsány, a velkým problémem je samozřejmě nemožnost některé z nich kombinovat. Proč to říkám? Nezapomeňme na to, že lidé, kteří teď ty hodnoty chtějí tvořit, ale nemohou, kteří opět několik týdnů museli pozastavit své činnosti, svoji živnost a mnozí, i když už dochází k částečnému rozvolnění, tak dále podnikat nebudou, protože se jich to rozvolnění ještě stále týkat nebude, nebo budou pomalinku nabíhat a stavět se na nohy a nebude to rozhodně tak, že by se mohli dostat rychle k těm předkrizovým číslům, tak ti nám velmi pravděpodobně, mnozí z nich, mohou v příštím roce rozšířit příjemce sociálních dávek, sociální pomoci těch lidí, kteří už opravdu nebudou mít jinou variantu než skončit na úřadu práce. To je určitě proměna, která i v tom schvalovaném rozpočtu bude sehrávat svoji roli. Tito lidé určitě velmi nelibě musí nést ten pohled na rozpočet, který státu nedává ambiciózní cíle z hlediska nějakých úspor. Snaha vlády šetřit je opravdu, pokud vůbec, jen kosmetická. Není dostatečná a můj pozměňovací návrh, ke kterému se tímto chci přihlásit a má v systému č. 7008, má i tuto část řešit. Firmy, živnostníci, jednotlivé domácnosti, rodiny, jednotlivci otáčejí skutečně často každou korunu a rozmýšlejí si každý svůj výdaj. Stát by neměl být za nimi vůbec pozadu, naopak ten by měl jít příkladem a měl by začít sám u sebe s tím, že bude řešit každý výdaj a bude velmi dobře promýšlet, zda si ho můžeme dovolit, zda něco přináší, zda je skutečně nezbytný. A pokud tedy soukromý sektor takto šetří a ten živý, ten státní, tak je potřeba se dívat i na úspory v oblasti platů státních zaměstnanců, úředníků, kterých za posledních sedm let vlád ČSSD a hnutí ANO přibývalo po tisících, neli desetitisících. Navíc v souvislosti s tím, že tady řešíme, respektive teď to má na stole Senát, dnes konkrétně hospodářský výbor Senátu, daňový balíček, který zrušením superhrubé mzdy, se kterým TOP 09 nesouhlasila, a v této konstelaci a v tomto kontextu doby, kterou prožíváme, jsme pro něj nemohli hlasovat, tak samozřejmě znamená ještě další nápor na rozpočet na příští rok. A proto přicházím v tomto pozměňovacím návrhu s návrhem zřídit v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa novou položku, a to položku pod názvem Prostředky na kompenzaci nižších než plánovaných daňových příjmů. A tuto položku navrhuji rovnou navýšit, protože není vytvořena, tak vytvořit s tím, že by v ní bylo více než 29,5 mld. korun a výdaje, které naopak navrhuji snížit celkově tedy v šedesáti čtyřech konkrétních kapitolách, se dají shrnout asi do třech základních kapitol. Ta první je Ministerstvo zemědělství, kde navrhuji, abychom méně poskytli na podporu agropotravinářského komplexu, tedy dotací, které jdou do zemědělství.

Také navrhuji, abychom snížili na Ministerstvu dopravy ukazatel ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu, což jsou ty námi od začátku kritizované slevy na jízdné, tj. 6 mld. korun. Rázem máme tedy 16 mld. korun. A ten zbytek, to je ta třetí kapitola, ale obsahující 62 různých položek - shrnu jednoduše - to je snaha opravdu spořit i na platech státních zaměstnanců, zejména úředníků. Rozhodně by se to nemělo týkat dnes tolik zkoušené oblasti zdravotnictví, ta v tom zahrnuta není, stejně jako obrana a stejně jako školství. Tyto tři kapitoly v tom mém návrhu nenajdete zcela záměrně, protože pokud nás má něco vyvést z krize, tak je to určitě vzdělání, vzdělání pro budoucí generace i ty současné, tak je to samozřejmě náš zdravotní systém, který je teď velmi zkoušený, a nepovažovala bych za správné zrovna u něj s šetřením začínat, a stejně tak není možné samozřejmě oslabovat naši obranyschopnost, takže ani obrany se tady ten můj návrh netýká. Na úroveň roku 2018 se snažím dostat právě tu položku v těch 62 konkrétních kapitolách rozpočtu, která se týká platů, a to z toho důvodu, abychom více uzavřeli ty dlouho se rozevírající nůžky mezi soukromým sektorem a státním sektorem, kdy začíná docházet k tomu paradoxu, že soukromý sektor výrazně kulhá v možnostech navyšování mezd za tím veřejným, kde k navyšování platů naopak dochází. A není možné, aby ti, kteří stát ze svých daní živí, se dívali na to, jak těm, kteří jsou v uvozovkách živeni - já vím, že je to velká zkratka, samozřejmě si to uvědomuji - ty platy takhle výrazně rostou. Rázem nacházíme ten zbývající prostor pro navýšení položky, kterou chci nově v rozpočtu vytvořit, a 29,5 mld. korun můžeme tímto krokem odečíst z toho plánovaného navýšení schodku v příštím roce, které má být učiněno v souvislosti se schválením zrušení superhrubé mzdy a dalších kroků v daňovém balíčku. Pro TOP 09 je tento pozměňovací návrh samozřejmě jenom prvním krokem k tomu, abychom si byli schopni poradit s tím, že projde takto zásadní změna daňového systému, která vytvoří nároky a strukturální deficity do budoucna, které po nás budou chtít úspory rozhodně ještě vyšší. A je to první krok k tomu, abychom vůbec mohli někde začít. A rozhodně při plánování rozpočtu na rok 2022, tedy v příštím roce, už bude nutné nejenom takovouto úsporu, ale ještě mnohem vyšší do rozpočtu zohlednit, zohlednit ji v něm tak, abychom byli schopni zase dostat naše schodky trochu víc pod kontrolu. A to říkám s vědomím toho, že to rozhodně nebude nic jednoduchého a možná ani populárního.