„Lidé jezdí na Šumavu, aby viděli divokou přírodu. Nestojí o to, aby viděli hotelovou zástavbu nebo hospodářský les. Právě lákadlo národního parku je bonusem, který je pro obce velkým přínosem. Šumava patří k tomu nejcennějšímu, co máme. Je proto naší povinností ji ochránit pro budoucí generace,“ říká krajský zastupitel Richard Pikner (TOP 09).

To je také důvod, proč TOP 09 podporuje návrh nové zonace NP Šumava. V tom se počítá, že od 1. ledna 2020 na dalších 15 let vzniknou ze současných tří zón čtyři. Pod nejpřísnější režim spadne více než 27 procent plochy parku, což bude zóna přírodní, která se ponechá pouze přírodním procesům.

„V národním parku by měla postupně dostávat víc prostoru divočina. Již dnes je na příkladu Šumavy jasné, že příroda si s následky kůrovcové i jiné kalamity dokáže poradit sama lépe. V bezzásahových zónách je dnes les na Šumavě podstatně odolnější, než byla klasická smrková monokultura, která je velmi náchylná na kůrovcové kalamity,“ dodává Richard Pikner.

TOP 09 už v roce 2017 ve spolupráci s odborníky zveřejnila memorandum, ve kterém určila směr i konkrétní priority, které by se měly do budoucna realizovat v ochraně přírody České republiky. Za zásadní problémy v něm označila nedostatek vody a povodně, čistotu vzduchu, mizející rostlinné a živočišné druhy, a především úbytek půdy.

Dnes už je však situace neúnosná. Naše lesy čelí největší kůrovcové kalamitě za posledních 200 let a extrémnímu suchu. Tento stav je konzervován dnes již zcela zastaralým a nevyhovujícím lesním zákonem.  Proto TOP 09 vytvořila pracovní skupinu s Asociací soukromého zemědělství ČR a v květnu představili výsledky společné práce. Jedná se o sedm pozměňujících návrhů k zákonu o lesích, které tento týden bude projednávat poslanecká sněmovna.

- Prodloužení doby k zalesnění holin nejméně na pět let, dosavadní zákon nařizuje velmi krátkou dobu dvou let.
- Povinnost pěstovat ekologicky a klimaticky vhodné dřeviny, které budou odolnější ke změnám klimatu a nebudou v nich vznikat nejrůznější kalamity.
- Zavedení možnosti výběrného přírodě blízkého hospodaření, kdy pěstebním cílem není celý porost jednoho věku, ale jednotlivé stromy v různověkém a druhově smíšeném lese.
- Zavedení možnosti pěstovat i jiný než tradiční vysoký (kmenový) les, tedy les nízký (pařezinu) a střední (kombinaci obojího).
- Zavedení nezcizitelnosti státních lesů.
- Změny v zákoně o myslivosti, aby měřítkem množství spárkaté zvěře bylo poškozování lesa, zejména přirozeného zmlazení, a nikoliv hypoteticky sčítané stavy.