Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, předkládám vám stručnou zprávu, která se především soustřeďuje na čísla, sumář údajů, který je vhodný mít k dispozici – jak jednotliví senátoři, tak také jako instituce.

Období od listopadu 2016 do současné doby obsahovalo 18 schůzí, pléna Senátu. Ale to je jenom ta špička. Samozřejmě, že za tím je velké množství dalších aktivit výborových, komisí, podvýborů, ale také těch drobných věcí, které tvoří naši práci. Je to setkávání s lidmi, kteří nám mají co sdělit. Jejich názory a stanoviska jsou důležité pro naše rozhodování.

Já bych toto období považoval v historii Senátu – 22leté historii – za takové průměrné období, které bylo samozřejmě také poznamenáno menší stabilitou vlády, resp. volbami do Poslanecké sněmovny a problémy s tím spojenými.

V tomto období se potvrdilo, co často říkáme, a co nám někteří nevěřili, že Senát je opravdu pojistka stability, kontinuity polistopadového vývoje. Tím nechci říci, že výsledek voleb do Poslanecké sněmovny znamená nějaké narušení.

Ale řekl bych, že kdyby tu nebyl Senát, že některé politiky oslovovat nějaké pokušení některé věci upravovat jinak. Nakonec to někteří politici dávají najevo, že vybočují i z mantinelů naší zahraniční a bezpečnostní politiky, byť ne nějakým zásadním způsobem, že by kormidlo naší země nasměrovalo někam jinam. Ale jsou to pokusy, které nemůžeme přehlížet.

V této situaci Senát potvrzuje, že je pojistkou stability, parlamentní demokracie a demokracie obecně v naší zemi. Přál bych si, aby to vydrželo i do budoucna.

Co si také myslím, že si tady můžeme říci – já to do zprávy nedával, je fakt, že jsme parlamentní těleso, jsme horní komora. Parlamenty nikde na světě nemají nějakou enormně velkou důvěru, a to z toho důvodu, že jsme diskusní pole a zaznívají tady různé názory. Když slyšíte občany, tak nás spojí se 2 – 3 jmény, které jim třeba výrazně nevyhovují, podle toho posuzují činnost naší komory. Jiná skupina občanů zase vidí úplně jiné osoby tady, které jim nevyhovují... Lidé se spíše rozhodují na základě negativních zkušeností, negativních poznatků, než na základě poznatků pozitivních anebo schopnosti komplexního hodnocení.

V této atmosféře si Senát za poslední léta udržuje podporu veřejnosti mezi 30 – 35 %. Myslím, že jsme docela vyčerpali možnosti. Přitom pokud bereme v potaz, co jsem řekl, že jsme parlamentní kolbiště a že tady zaznívá různost názorů, tak drtivá většina společnosti si také v lecčems nerozumí. Jsou lidé, kterým je to jedno, a těm to opravdu jedno je, podle toho se chovají. Ale aktivní lidé, stoprocentně všemu nerozumí, ale na druhou stranu, když jsou demokraté, tak respektují názory i menšin a snaží se udržet nějaký konsensus ve společnosti, to znamená, aby to nevytvářelo zbytečné konfliktní situace.

Myslím, že v tomto se Senát posunul. Jsem tomu rád. Jistě jste to snad pocítili i z mé strany. Snažil jsem se přispívat k tomu, aby napětí ubývalo. Aby opravdu naše parlamentní těleso bylo na jedné straně srozumitelné a na druhé straně prokazovalo určitý stupeň serióznosti. Má to limity. I ten speaker, nebo předseda, Kanaďané mají speakera, který, když se stane předsedou, tak přestane dělat takovou tu vůbec politiku, je jenom organizátor. Ale to je Kanada. Tohle, když bude čelní představitel Senátu, kdokoliv z nás tady v Česku, tak příště už ho nezvolí. Protože naši voliči chtějí nějaké postoje. Pak jsou postoje buď radikální, které představují některá politická hnutí a snaží se na ně získat nějaké procento lidé. Nebo jsou postoje, které se snaží uchovat určitou slušnost, určitou srozumitelnost, ale přitom spíš spojovat. Tam záleží, jestli najdou porozumění mezi občany. Podle toho, jaké nálady ve společnosti jsou.

My jsme procházeli obdobím, kdy zejména migrační krize velmi výrazně, myslím, že více než si to zasloužilo, ovlivňovala veřejné mínění. Přesto si myslím, že jsme tím obdobím prošli dobře. Přeji si, abychom v tomto vydrželi.

Chci vám poděkovat za práci.

Mám tady ještě, že máme rezervy... Ale o těch tady mluvit nebudu. A byl bych rád, kdybychom si třeba s předsedy klubů o některých věcech pohovořili. Tak jako je to všude, jste tady někteří, kteří jste velmi aktivní, a měl bych sto chutí některé z vás jmenovat. Ale nebudu to dělat. Jste připraveni na jednání, věnujete se tiskům. Máte názory. Někteří to vnímají, že jsou odborníci na všechno.

Osobně mám raději, když vidím, že lidé mají názor, jsou schopní ho prezentovat a je vidět, že se věcem věnují. Než že pouze někdo jiný sleduje, jak to tady probíhá – a případně jenom hlasuje.

Myslím, že práce by měla být více aktivní. Neměla by být aktivistická, ale měla by být aktivní...

Celkově je tady hodně pracovitých členů Senátu. Na nich Senát stojí. Především vám za to děkuji. Také bych vám chtěl popřát, aby vám to vydrželo.

Ti ostatní, kteří se až tolik věcem nevěnují, které nám patří, tak aby v tomto se drobet pokusili přehodnotit svůj přístup.

Jinak vám děkuji za spolupráci. Přeji nám všem, kteří budeme pokračovat, abychom aspoň udrželi, co dneska Senát v České republice znamená. Věřím, že pokud budeme nadále slušným a seriózním tělesem a nebudeme podléhat nějakým krátkodobým vlivům, že se nám možná podaří pozornost, a tím i důvěru v Senát prohloubit, což by bylo mým přáním do dalších let. K tomu vám všem přeji pevné zdraví! (Potlesk. Poklepávání do lavic.)