Vážený pane poslanče, samozřejmě můžete se ptát na cokoliv, a já vám na to v rámci interpelací odpovím. Ale neodpustím si jeden komentář. Srovnávat dobu totalitního režimu, nesvobody, dobu, kdy se občané skutečně nemohli vyjadřovat a pod hrozbou sankcí měli výrazně limitované možnosti projevovat svobodný názor s demokratickou společností, kde každý může říkat, co považuje za potřebné a za dobré bez ohledu na to, jakým způsobem se to vztahuje nebo nevztahuje k realitě, je nehorázné. Stejně tak tady není žádná vládnoucí ideologie, není tu žádný jeden světový názor, není tu nic takového, co jsme znali z minulosti a používat argumenty Charty 77 a lidí, kteří za to zaplatili skutečně ztrátou svobody, často i zdravím a někteří i životem, tak využívat to k nějaké kritice současné situace, já opravdu považuji za minimálně nepřípadné a určitě, určitě nevkusné.

V České republice je samozřejmě dodržována svoboda slova, vláda nic takového neomezuje, nechce omezovat, ani omezovat nemůže, a to je dobře. Nemůžete srovnávat dobu před listopadem 1989 s tím, co se děje tady teď v České republice. Mimochodem i tato Poslanecká sněmovna, to, že tu zaznívají různé názory, to, že já se zodpovídám vám poslancům, zodpovídáme se veřejnosti, probíhají tu svobodné volby, to je přece jako naprosto zásadní a diametrální rozdíl, a pánbůh zaplať za něj.

Já jsem ten - a můžete se podívat na mou životní historii i politickou historii, který jednoznačně hájí svobodu a svobodu slova, vždycky jsem to dělal a vždycky to budu dělat a budu hájit i vaší svobodu, přestože s vašimi názory hluboce nesouhlasím. Takže o omezování svobody slova, o tom, že by se někdo bál, když řekne svůj názor, nemůže být ani řeč. A já také neznám lidi, kteří by se báli říct svůj názor. Nevím, s jakými lidmi se potkáváte vy, ale já se potkávám se svobodnými, hrdými občany, kteří se vyjadřují kriticky, říkají, co mají na srdci, publikují to na sociálních sítích, publikují to v médiích, a je to tak dobře, a je to tak v pořádku.

Něco jiného ale je, že se musíme bránit, nejenom Česká republika, prosím vás, nevykládejte našim občanům, že to je něco zvláštního. Každý demokratický stát se brání hybridním hrozbám, brání se novým formám války a nátlaku. Brání se novým způsobům ovlivňování obyvatelstva, ne z hlediska různých názorů, ale přímo a cíleně ve prospěch cizí velmoci.

A tomu je potřeba čelit, je potřeba tomu čelit aktivní kampaní, je potřeba tomu čelit strategickou komunikací, je potřeba tomu čelit tím, že se na to poukazuje, a je potřeba také vypnout některé kanály, které nemají nic společného s médii, tak, jak jsou média ve světě definována a chápána. Proto také řada států přistoupila k vypnutí některých Ruskem placených médií, a proto provozovatel serveru v České republice vypnul některé dezinformační weby. Je tisíc jiných možností, jak občané, kteří chtějí vyslovit svůj názor, mohou svůj názor vyslovit bez jakéhokoliv postihu, to jsou úplné nesmysly, a bez obav, že by se jim cokoliv mohlo stát. Jediné, co se jim může stát, že budou čelit jinému názoru a musí se vyrovnat s jiným názorem, tak, jak vy se musíte vyrovnávat s mým názorem. To je na tom jediné, co je nepříjemné, ale nic víc se vám ani nikomu jinému stát nemůže.

Ale nezaměňujme tady svobodu slova s hybridními hrozbami a s bojem s dezinformacemi. A jak jsem vám ukázal v předcházející odpovědi, tedy v odpovědi na předcházející interpelaci, je tu kontinuita. Tento stát, a určitě mě nemůžete podezřívat, že mám stejné názory jako Andrej Babiš na většinu věcí, ale je tu kontinuita v tomto. I vláda Andreje Babiše i naše vláda, vědoma si povinnosti vůči občanům České republiky, posiluje boj s hybridními hrozbami, mezi něž zcela prokazatelně patří dezinformace. To děláme a budeme to dělat, protože je to naše povinnost. Se svobodou slova to nemá společného vůbec nic. A vy to dobře víte.