Děkuji. Vážený pane poslanče, vlastně úplně v tom vašem vystoupení nezazněla ta otázka, protože jste vyčerpal časový limit, tak já ale asi tuším, na co se chcete zeptat. Možná začnu ale tím srovnáváním s tou dobou minulou. Samozřejmě, že určitě víte, že každá analogie pokulhává, a to byla přece doba, kdy neexistovala svobodná média, kdy se člověk neměl ani prostor ani možnost svobodně vyjádřit. Vy jste za to, že jste se chtěl svobodně vyjadřovat, osobně trpěl. Já bych se mohl vyjadřovat, jak jsem se podílel na vydávání samizdatu, ale to je přece něco úplně nesrovnatelného s tou dnešní dobou. Dnes se můžete vyjádřit, můžete mně tady v Poslanecké sněmovně říct jakýkoliv názor, občané mohou říct jakýkoliv názor a mohou jistě i kritizovat Evropskou unii, Severoatlantickou alianci a také se to samozřejmě děje.

Takže toto srovnání nebo tuto analogii bych opravdu nepovažoval za vhodnou a buďme u těchto věcí opatrní. To, co je tady důležité, je, že my prostě čelíme mimořádné situaci, a to je ruská agrese na Ukrajinu. Je to něco nesmírně vážného. A jenom připomenu i usnesení Poslanecké sněmovny, které bylo jednomyslné a které kategoricky odsuzuje barbarskou neomluvitelnou a nevyprovokovanou agresi Ruska proti Ukrajině, která je v rozporu se základními normami mezinárodního práva i zásadami vzájemných vztahů mezi civilizovanými národy a která ohrožuje jak životy nevinných lidí, tak samotné základy bezpečnostní architektury v Evropě.

Vyjadřuje jednoznačný nesouhlas se lživou a agresivní rétorikou politického vedení Ruské federace, zejména jejího prezidenta Vladimira Vladimiroviče Putina, která má vojenský útok proti Ukrajině ospravedlnit, a jež má za cíl zpochybnit její státní nezávislost i právo na její samostatnou existenci. Já si velmi vážím tohoto jednoznačného postoje Poslanecké sněmovny, je to důležité, a myslím si, že i z tohoto důvodu je nutno nebo i tímto pohledem je nutno pohlížet na slova nejvyššího státního zástupce. On v tom svém vyjádření, tak jak ho já chápu, nepochybně neměl na mysli nějakou cenzuru nebo omezování slova a určitě ani každé vyjádření se k ukrajinskému konfliktu nezakládá skutkovou podstatu trestného činu. Každý má právo se vyjadřovat a říkat svůj názor, jak ho uznává za vhodný. Ale i ta svobodná slova musejí mít a také mají v každé svobodné společnosti svoje hranice a společnosti i v demokratickém světě si ty hranice stanovují.

A já myslím, že i v tomto kontextu nebo takto je potřeba vnímat slova nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. On tam jasně říká, svoboda projevu, v tom svém prohlášení. Svoboda projevu je v ústavně právní rovině zakotvena v článku 17 Listiny základních práv a svobod. Každý má právo vyjadřovat své názory způsobem, který považuje za vhodný. Ale i svoboda projevu má v demokratickém právním státě své limity. A pak je tam ten citát, který jste zmínil, s tím, že nejvyšší státní zástupce apeluje na všechny osoby, aby se v této tíživé době neuchylovaly k veřejným projevům, které by překračovaly stanovená ústavní a zákonná omezení. I toto tam zmiňuje. Čili já v tom spíš vidím názor státního zástupce jakési upozornění, než nějaký pokus o cenzuru nebo vyhrožování.

Za této situace, které čelíme, kdy jeden stát bezdůvodně napadl vojensky druhý, a to je přece jednání, které, jak i jednoznačně řekla Poslanecká sněmovna, není možné prostě schvalovat a podporovat. A každý by měl tedy zvážit, jaké dopady může mít jeho vyjadřování, na demonstracích, na internetu, na sociálních sítích.

Samozřejmě, prostředky trestního práva jsou variantou ultima ratio, tedy v případě verbálních trestných činů jenom při mimořádně závažném jednání, které překračuje limity svobody projevu, se dá nějak právně zasáhnout. Ale já to, co řekl nejvyšší státní zástupce, spíš chápu jako apel v této tíživé době a ne omezování svobody projevu.