Představitelé města přišli s návrhem, který pro Letňany zahrnuje vedle moderní nemocnice vysoký podíl bydlení, školu, park a administrativní kapacity. Tímto mixem různých účelů užití dojde podle pražských radních k podpoře konceptu města krátkých vzdáleností namísto vytváření monotematických čtvrtí.

Konkrétní urbanistické řešení by podle návrhu mělo vzejít z mezinárodní dvoukolové architektonické soutěže, na jejíž přípravě se, v případě nalezení shody, zástupci města a státu dohodli. Architektonická soutěž by se měla uskutečnit plně pod dohledem hlavního města Prahy a zástupců městských částí Praha 9 a Praha 18.

Dále Praha usiluje o převod Karlínských kasáren do majetku města tak, aby do nich bylo možné po rekonstrukci přesunout úředníky z nákladného pronájmu ve Škodově paláci. „Čekal jsem, že dostanu seznam nemovitostí, ze kterých by se měli státní úředníci přesunout, plus plán jejich využití. Tento plán mi však paní ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu odmítla poskytnout. Posouzení tohoto aspektu je ale pro nás zásadní. Nechceme, aby to dopadlo jako za bývalého primátora Pavla Béma, který také plánoval sestěhovat úředníky na jedno místo s tím, že se vydělá na následných prodejích uvolněných nemovitostí. Po několika letech je výsledek ten, že úředníci plně sestěhovaní nejsou, část uprázdněných budov zeje prázdnotou a namísto úspory je to dražší než dříve. Vyvolává to ve mně obavu, že tento plán není připraven,“ uvedl ke včerejšímu setkání primátor Zdeněk Hřib.

V následujících 14 dnech by ZSVM měl hlavnímu městu doručit návrh nacenění hodnoty předmětných nemovitostí a poté se o celé záležitosti bude opět diskutovat. Na jednání s vládou zástupci Prahy přednesli několik témat k řešení. Klíčovým bodem bylo, aby se i vláda podílela na dofinancování zbývající části pražského vnitřního okruhu. „Je třeba brát v potaz jednu věc - chceme řešit vztahy komplexně, nikoli jednu dílčí majetkovou směnu. Praha je hlavní město České republiky. Vytváří se v ní čtvrtina českého HDP. Denně do Prahy dojíždí téměř půl milionu lidí z jiných českých měst a obcí, ať už za prací, vzděláním či osobním účelem. V mnoha světových metropolích je právě stát hlavním partnerem při spolufinancování páteřní infrastruktury, jako je metro nebo městské okruhy,“ připomněl radní hl. m. Prahy Jan Chabr.

„Na prvním setkání s panem premiérem jsme řešili vztahy obecně, i když nejdůležitější pro nás bylo jednání o možné směně či odkupu pozemků v Letňanech pro uvažované sídlo vládní čtvrti. Praha se musí rozvíjet, musí se v ní stavět a pro svůj rozvoj potřebuje páteřní infrastrukturu, jinak začne zaostávat svou pozicí v rámci středovýchodní Evropy a mnozí klíčoví investoři jdoucí do regionu začnou zvažovat, je-li Praha, a tím pádem i Česká republika, tím pravým místem pro jejich sídla a budoucí investice. Co je ale důležitější než jednotlivá případná směna v Letňanech: aby vláda a stát braly Prahu vážně a fungovaly vzájemné vztahy. Od fungování a také růstu Prahy se bude totiž odvíjet i růst české ekonomiky,“ zdůraznil Jan Chabr.

„Vůbec nepřipouštíme variantu, že by se historické reprezentativní budovy v centru města staly atrakcí pro turisty a zmizel z nich každodenní život Pražanů. Nedopustíme žádné »město duchů«. Opuštěné historické objekty vždy přinášejí nejen pro sousedství obrovské problémy a dlouho se hledá jejich vhodné využití. Je to třeba příklad Invalidovny nebo Karlínských kasáren,“ řekl Jan Čižinský, zastupitel hl. m. Prahy a starosta Prahy 7. „Jakýkoliv projekt v Letňanech budeme samozřejmě nejprve chtít projednat s místními,“ dodal.

„Vylidňování centra města, konkrétně historických paláců, je velice problematická záležitost. Sami víme, jak těžké je najít nové využití pro historické budovy v centru města. Dopravní stavby v Praze zároveň neslouží pouze obyvatelům hlavního města, proto je významné se o jejich stavbě bavit také,“ uzavřel náměstek primátora Petr Hlaváček.