Tento nástroj obce rozhodnutím Ústavního soudu nyní ztratily. Z odůvodnění je zřetelné, že ústavní soudci absolutně neznají realitu v obcích postižených tímto problémem.

„Rozhodnutí soudu je pro mě zcela neakceptovatelné. Bohužel nemohu říct, že je překvapující. Vzhledem k předkladatelům a zpracovateli i nepřiznání Kladnu postavení vedlejšího účastníka řízení, se dalo předpokládat, kam bude výsledek řízení směřovat. Slovo diskriminace dnes nabírá zcela nových rozměrů. A jak vidíme, našroubovat se na něj dá cokoliv. Jen škoda, že nikdy není použito ve směru k slušným, pracujícím lidem. Ti jako by na svá základní lidská práva a soudem často zmiňovanou důstojnost, ani nárok neměli. Ústavní soudci jsou přesvědčeni, že neplatí příčinná souvislost mezi konkrétní lokalitou a jevy, které chceme a nutně potřebujeme eliminovat a že omezení přílivu nových žadatelů v hmotné nouzi nic neřeší. Nevím, na jaké praktické zkušenosti své přesvědčení získali, ale nemohu se zbavit dojmu, že absolutně nemají potuchy, jak to v těchto lokalitách chodí a s čím se musíme potýkat,“ říká kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) k zrušení bezdoplatkových zón. Ten v odůvodnění rozhodnutí shledává i několik rozporů.

„Soudci například argumentují, že omezením příchodu nových lidé žijících pouze ze sociálních dávek obce nepředchází vzniku ghett na svém území, ale naopak k jejich vzniku na jiných a z hlediska potřeb sociální rehabilitace méně žádoucích místech. Takže přeloženo do obyčejného jazyka, sice říkají, že za negativní jevy v obci v žádném případě není možné označovat lidi žijící na dávkách a nelze omezovat jejich práva na volný pohyb a čerpání dávek, to je diskriminace, ale jinde by problémy dělat mohli. Vy už problém s těmito lidmi máte, tak ho laskavě nepřenášejte jinam,“ nesouhlasí primátor Volf a poukazuje na další nesrovnalost s praxí, kterou soudci své rozhodnutí odůvodnili. A to na radu, aby obce místo vytlačování lidí z určité lokality pracovaly s jednotlivci na základě smysluplné sociální práce a integrace.

„Chce se mi říct, dobrá rada nad zlato. Ale tohle není vůbec humorná situace. Za prvé nikoho nikam nevytlačujeme. Pro ty, co zde žijí a dávky pobírají, se bezdoplatkovou zónou nic neměnilo. Jen pomocí ní říkáme dost nově příchozím, kteří žijí jen a pouze z dávek. I počet žáků ve třídách je omezen, aby byla práce učitele smysluplná a děti se něco naučily. Nemáme legislativu, systém nefunguje a naše kapacita je zcela vyčerpána. Nebylo to ideální řešení, ale bylo jediné alespoň trochu účinné. Denně řešíme stížnosti Kladeňáků na chování nepřizpůsobivých osob. Rada ÚS je tak naprostá utopie, zejména se systémem a judikaturami, které nás limitují. Místo řešení bobtnajícího problému nám neustále někdo hází klacky pod nohy,“ míní Milan Volf.