Česká pošta čelí závažným finančním problémům a chystá rozsáhlou reorganizaci. Vše došlo až tak daleko, že tento státní podnik ovládaný Ministerstvem vnitra si musel vzít komerční úvěr na více než 5 miliard korun. Úroky a další náklady pak budou dalších 100 milionů ročně. Státní podnik začíná navíc outsourcovat některé své služby, třeba na doručování poštovních zásilek. To vede k nervozitě zaměstnanců, protože by mohli přijít o místo. Nervozita je tedy momentálně to správné slovo, které tento podnik ovládá. Asi třetina zaměstnanců zároveň od dnešního dne zahájila stávku za zlepšení pracovních podmínek. Projeví se snížením tempa práce na jednotlivých pobočkách a potrvá do pátku.

Některé činnosti České pošty jsou závislé na státní podpoře a jiné musí fungovat bez jakékoliv finanční pomoci státu, neboť by šlo o tzv. pokřivení trhu. Tyto činnosti bohužel doposud nebyly od sebe zřetelně oddělené a Evropská komise momentálně řeší několik podnětů na Českou poštu kvůli nedovolené státní podpoře. Výsledkem toho je zablokování státní podpory ve výši 1,5 miliard Kč ročně, což za léta 2018–2020 činí celkově 4,5 miliard Kč. Česká pošta proto vzniklou situaci řešila pomocí komerčního úvěru a stát jí v této situaci nijak nepomohl.

Ministerstvo vnitra vedené Janem Hamáčkem Českou poštu zcela zanedbalo a hazarduje s jejím osudem. Generální ředitel Roman Knap mi navíc při naší schůzce řekl, že zhruba 3 200 poboček počty by mělo být odděleno do samostatného odštěpeného závodu, a poté případně přejít na formu příspěvkové organizace. 

Poště momentálně chybí jasné strategické řízení ze strany státu na další období a odpovědnost za vzniklou situaci jednoznačně nese ministr vnitra Jan Hamáček a premiér Andrej Babiš.

Česká pošta je v současné době stále velmi závislá na Českém telekomunikačním úřadě, který ji uděluje licence pro poskytování poštovních služeb. Když v roce 2017 byla zamítnuta její žádost o udělení licence na pětileté období, byl na poslední chvíli verdikt úřadem změněn, aby pošta mohla fungovat.

Pošty patří podobně jako třeba obecní úřady nebo obchod s potravinami k základním službám. Pokud by některá z těchto služeb v malých obcích skončila, bylo by to dalším snížení komfortu obyvatel žijících na venkově a v menších městech. To je věc, kterou nesmíme dopustit.