Digitalizace stavebního řízení je v mediích velmi silné téma. Tak si pojďme rozebrat pár základních faktů.

1. Úřady jsou zaplaveny podáními dle starého zákona. Ty se nevyřizují v novém informačním systému, ten je tím pádem nemůže zdržovat. Mluvil jsem například s úřadem se čtyřmi zaměstnanci, který má za červen 500 podání! K tak obrovskému číslu došlo ze dvou důvodů. Prvním je změna poplatků. Druhým je pak šíření paniky, že později už podání nepůjde. Výsledkem je, že je jen velmi málo podání bez vady a je s nimi tedy daleko víc práce, než kdyby přišla až když budou skutečně hotová. Mimochodem, pokud chcete zjednodušit řízení, tak si lze stanoviska dotčených orgánů obstarat předem.
2. Samozřejmě je vidět, že úředníci se seznamují jak s novým zákonem, tak s novým systémem. Ten je nově webový, což je generační skok oproti starým desktopovým aplikacím. Testovací prostředí bylo úředníkům dostupné už měsíc před spuštěním. Žádost, aby si správně nastavili role šla v květnu, ještě na konci července ale není správně přihlášená asi třetina organizací, hlavně jde o dotčené orgány. Na školení v červnu se zdaleka nepřihlásili všichni úředníci. Podotýkám, že MMR je neřídí. Osobně jsem se byl podívat na 2 školeních v červenci a je vidět, že do toho začínají pronikat.
3. Od 1. července už uživatelé podali přes portál stavebníka více než 4200 žádostí. Na druhé straně úředníci v Informačním systému stavebního řízení začali pracovat se 2300 z nich. To je asi 54 %.
4. Dokončených řízení máme za první měsíc 200. Jsou mezi nimi například dělení / spojení pozemku, kolaudace a zkušební provoz stavby.

V kontextu těchto dat je hovořit o nefunkčním systému poněkud odvážné. Systém viditelně funkční je, i když rozhodně není dokonalý. Mnoho věcí půjde zlepšit tak, aby vše bylo ještě jednodušší. Na některých místech například chybí hromadné operace. Chápu, že u velkých staveb to může být opravdu nepříjemné, ale většina řízení se netýká staveb mrakodrapů, ale menších staveb na jednom pozemku.