Proč chce pan Chládek zavést jednotné přijímací řízení na našich středních školách? „Důvodem je roztříštěná kvalita žáků přicházejících ze základních škol,“ uvedl ministr. Kvůli demografickému propadu chodí na střední školy čím dál méně dětí. Školy kvůli naplnění tříd pak často berou i žáky se špatným prospěchem. Studenti by se mohli jednotných přijímacích zkoušek dočkat již v příštím roce a vyhotovovali by je na počítači. Ministerstvo školství nyní zjišťuje náklady, které se s novým modelem pojí.

Do devátých tříd středních škol letos chodí 74 500 žáků. Předloni jich bylo o tisícovku více a před osmi lety dokonce o téměř 39 000 více. Podle statistik Národního ústavu vzdělávání se zkoušky konají na 82 procentech čtyřletých gymnázií, 88 procentech šestiletých gymnázií a 95 procentech osmiletých gymnázií. Ze středních odborných škol jich přijímací zkoušky pořádá 59 procent, z učilišť šest procent.

Ještě mám v paměti podobný projekt, kterým jsou státní maturity. Příprava stála 680 milionů korun, na jednotlivé roky pak připadá zhruba 212 milionů. Celkem tedy 1,5 miliardy korun. Z výsledků a z průběhu státních maturit jsou na rozpacích jak středoškolští učitelé, tak studenti i odborníci.

Jsem toho názoru, že nejsou důležité přijímací zkoušky, ale vlastní výsledky toho kterého studenta v průběhu jeho studia na střední škole. Proto nevidím důvod, proč by stát měl sjednocovat přijímací řízení. Nehledě na jistě obrovské náklady, které to bude provázet, je výsledek tohoto projektu dosti nejistý a diskutabilní. A pokud pan ministr argumentuje roztříštěnou kvalitou žáků přicházejících ze základních škol, nebylo by lepší se zaměřit spíše tímto směrem? Tedy na kvalitu našeho základního školství, a do něj investovat potřebné finanční prostředky.

Ráda bych skončila citátem Karla Havlíčka Borovského, jehož první část je v nadpisu této glosy. „Jsou toliko dvě strany politické na světě: strana poctivých a strana nepoctivých; poznáte a rozeznáte je podle toho, kterak školství podporují.“