Den vítězství nad patrně největším zlem, které kdy spatřilo světlo světa. Nad patrně největší hrozbou pro přežití našeho národa v celé jeho historii.

Proto je myslím správný čas se zamyslet, za co naši předci bojovali a byli ochotni položit své životy. Troufám si tvrdit, že to nebyly evropské dotace, vyšší daň z nemovitosti, základní nepodmíněný příjem pro každého jedince ani digitalizace státní správy.

Pevně věřím, že hodnotami, pro které byli připraveni zaplatit nejvyšší cenu, byly svoboda, suverenita České republiky (či chcete-li Československa) a budoucnost našich dětí.

Hodnoty, které když zdůrazníme dnes, tak se nám v tom lepším případě progresivistická většina vysměje, v tom horším nás hned označí jako zpátečníky, šovinisty, či xenofoby.

Pro mne však tyto pojmy mají stále zásadní význam.

Opravdu nechci rozmělnit svou národnost a národnost svých dětí, na kterou jsem hrdý, v nějakém vágním euro-občanství. Stydím se, když nějakého Čecha, Moravana či Slezana žijícího v naší zemi napadne napsat při jakékoliv příležitosti do kolonky "národnost" odpověď "evropská".

Stejně tak jsem přesvědčen, že žijeme v době, kdy je naše individuální svoboda pod tlakem všech možných -ismů, v čele s covidismem v největším ohrožení od onoho památného roku 1945. Ani 40 let nesvobody ve stalinisticko-brežněvovském režimu nepředstavovalo hrozbu, které čelíme dnes. A to zejména proto, že těch 40 let jsme znali nepřítele a věděli jsme, proti komu a čemu bojujeme. Dnes je nepřítel mnohem plíživější a sofistikovanější než kdy dřív.

Rozdíl mezi oněmi 40 lety nesvobody a dnešním stavem bych přirovnal k situaci, kdy na vás někdo útočil tankem, zatímco dnes útočí bojovým plynem. Onen tank je strašlivý, silný a těžko zničitelný, ovšem vy jej jednak vidíte, jednak víte, že má určité slabiny a ještě navíc je vám jasné, že mu časem dojde palivo i munice. Při ataku bojovým plynem ale dlouhou dobu vůbec netušíte, že se něco děje, méně prozíraví spolubojovníci vás okřikují, že zbytečně plašíte, že se vůbec nic neděje a neustále připomínají, jak byl hrozný ten tank, ovšem než se vzpamatujete, tak jste mrtví všichni.

Naštěstí jsou tady lidé, kteří mají lépe vyvinutý čich a ti už tuší, co se děje a vyzývají ostatní, aby se měli na pozoru. Aby se nenechali ukolíbat tím, že tu žádný tank není a měli se před oním plíživým nepřítelem na pozoru. Aby se znovu stmelili a postavili se na obranu svobody, české svébytnosti a budoucnosti našich ratolestí.

Dnes je ten den, kdy bychom si víc než kdy jindy měli uvědomit, že v roce 1945 nikdo neřešil, jestli bojuje vedle svého nejlepšího kamaráda nebo někoho, s kým si příliš lidsky neseděl, nebo o kom jeho známí říkali, že je to nějaký divný výlupek. Naši předci se přes všechny své rozpory spojili, aby porazili nepřítele, jenž ohrožoval naše bytí.

A já pevně věřím, že stejný přístup zvolíme i v roce 2021. Že dokážeme hodit za hlavu malichernosti, které nás rozdělují a postavíme se na obranu toho, co nás spojuje.

A já pořád pevně věřím, že tím pojítkem je touha po svobodě a po české svébytnosti. Pro mě osobně jsou to hodnoty nejvyšší - vyšší než naše osobní či ekonomické pohodlí, vyšší než náš čas, vyšší než náš život. V jiný den by to možná mohlo znít poněkud pateticky, ovšem v ten dnešní je to zcela na místě.

Pojďme se spojit - plyn už syčí kolem nás. A žádný respirátor na světě nás od něj nezachrání.

"Nic není důležitějšího než svoboda" - Ernest Hemingway"