Děkuji. Stále tu nezazněly odpovědi na mé otázky. V debatě jsem se ptala, jaká je tedy dohoda vládní koalice resp. vládní koalice a podporovatelů vládní koalice, tedy KSČM, na tom příspěvku, na tom financování a jeho výši. Zaznívala tady jenom ojedinělá stanoviska, ale ne dohoda. A to je ta první a hlavní otázka, na kterou chci odpověď. Aby mohly dětské skupiny dál fungovat, tak prostě musí být jasné, co vláda v té vyhlášce hodlá schválit, musí být jasné, jak se dohodlo Ministerstvo financí a Ministerstvo práce. A totiž kdo do toho bude ještě vstupovat, je patrně i Ministerstvo školství. Už jsem tady zmiňovala - a to je něco, co mě fakt mrzí, že na to nebyla odpověď - že jakmile není tahle vládní dohoda, jakmile tady padají jiná čísla od paní ministryně práce a sociálních věcí, jiná čísla od paní poslankyně Aulické Jírovcové a nepadne žádné číslo ze strany ANO, tak si nemůžeme být jistí, že dětské skupiny budou moci dál rozumně fungovat. Takže to je první věc - dohoda na penězích.

Druhá věc. Zaznělo tady spousta různých obvinění z věcí, které na mě ale působily, že jsou do větru. A dokud paní ministryně nedoloží a neodpoví ty otázky, co tedy dneska nefungovalo dobře, co jsou ty věci, co opravdu může prokázat, že jsou problém, tak prostě nechápu, proč to měnit. Já to jenom připomenu velice stručně, poněvadž jsem na to nedostala žádnou odpověď a paní ministryně to zmiňovala. Zmiňovala, že v souvislosti s těmito předškolními zařízeními jsou podávána trestní oznámení. Já jsem se ptala, kolik jich je. Zmiňovala, že se někde platí jenom minimální mzda těm zaměstnankyním, nejčastěji. Zase jsem se ptala, kde to je, jak to je často, protože já o něčem takovém informace nemám, takže zajímala mě čísla, fakta, podložit ta tvrzení. Odpověď nebyla.

Stejně tak mě zajímalo, kdo zřídí ty jesle, o kterých paní ministryně opakovaně mluvila. Asi tak nějak implicitně v pozadí zaznívá - no tak ty přece budou zřizovat obce při školkách. - Ale to přece není samo o sobě. Ty náklady na vybudování jeslí jsou značné. Takže zase - když toto má být argument, potřebujeme plán, jak se k těm jeslím dostaneme. Plán financování toho vybudování.

A stejně tak čtvrtá otázka - co bude s těmi staršími dětmi, když teď jsou školky plně obsazené. Co bude s dětmi ve věku čtyř let, které nyní jsou v dětských skupinách a po té změně tam být nebudou moci. A tady jenom zaznívá takové jako mlčení, to se nějak vyřeší, to nějak dopadne. Ale to fakt nejde. Jde prostě o tisíce míst, celkem o 15 až 16 tisíc míst, a jde o to, aby to celé fungovalo.

A když já tady jsem v situaci, kdy se snažíme najít řešení, a vlastně najednou tady mimochodem zaznívá, že po té naší kritice např. nastavená zpřísnění technických parametrů, a to je šestý bod, by byla likvidační, by směřovala k zavření některých dětských skupin, tak tady zazní, že ten jeden konkrétní pozměňovací návrh k osvětlení, které by bylo zbytečně zpřísněné, by měl projít. Tak bych měla jednu žádost - proč proboha, paní ministryně, nesvoláte jednání, kde by se opravdu bod po bodu prošly ty výhrady, proč se prostě nenajde funkční řešení? Funkční řešení, které by zohlednilo, že ta nastavená hranice věku tak, jak ji vaše vládní koalice navrhuje, je příliš přísná a že možná nemáte vůbec žádné podklady, proč tu hranici věku těch tří let, ten ostrý předěl toho tzv. vychovávání či jiného pečování o dítě versus vzdělávání, nastavovat. Také by se nejspíš ukázalo, že není potřeba upravovat tu kvalifikaci způsobem, jak je navržený.

Já bych doporučovala ponechat, tak jak je dneska navržený program, chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky, ale podporuji rozšíření té povinnosti vzdělávání včetně zdravotního. Už jsme tady o tom několikrát mluvili, že bohužel tak, jak je to teď v tom zákoně navržené, to bude znamenat nejenom další vzdělávání, které, jak znovu zdůrazňuji, je v pořádku, ale bude to znamenat i další zkoušky. A protože zkouška v téhle oblasti znamená nejenom těch x dní vzdělávání, pracovních, které si ty pečující osoby, několik tisíc pečujících, budou muset vzít volno, ale taky další den na celou zkoušku, k tomu náklady na zkoušející a že to je prostě přesně druh věci, kde stát sice to jakoby může lidem nařídit, ale nedává to smysl. To byla kvalifikace. A prostě rozumný kompromis se nenašel.