Jsem přesvědčená, že dítě potřebuje milující náruč jedné pečující osoby. A proto jsem ráda, že se čím dál víc mluví o nutnosti transformovat ústavní péči pro nejmenší děti. To je dobře - a navíc se to právě společně s dalšími ve Sněmovně snažím změnit.

Vím, že zrušení ústavní péče tedy takzvaných kojeňáků, je pro některé lidi kontroverzní téma. Je ale prokázáno, že jiná rodina, např. pěstounská, dokáže zajistit dítěti plnohodnotnou péči. Není nutný trvalý pobyt dítěte ve zdravotnickém zařízení, což je kojenecký ústav.

Návrh, který předkládáme, připravili odborníci. Byl upraven tak, aby měl alespoň nějakou šanci být schválen, a zároveň aby pomohl co nejvíce dětem. Ano, není dokonalý. ALE MUSÍME UŽ KONEČNĚ ZAČÍT, a jestli nezačneme teď, dostaneme další šanci až za několik let. A to je zbytečně pozdě. Za sebe ale slibuji, že vytrvám, ať se děje co se děje.

Proto už teď předkládám návrh na to, aby se upravily podmínky pro děti, které prozatím v malých komunitních zařízeních budou muset být. A také návrh na registr volných pěstounů a dětí čekajících na náhradní rodinu. Protože systém je potřeba zprůhlednit.

Pokud se chcete o tématu dozvědět víc, kupte si Vlastu, která vyšla tento týden. Můžete si v ní přečíst příběhy několika dětí, které prošly ústavní péčí, a také pěstounek, které jim společně se svými rodinami otevřely náruč.

A pak třeba napište svému poslanci, že vám na tomto tématu záleží, protože je opravdu důležité.

Díky všem kdo pomáhají! Je jich mnoho, od organizací, přes odbornou veřejnost, po jednotlivce. Já jsem spolu s dalšími jen poslední dílek pomoci ve Sněmovně.