Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Ve svém vystoupení bych se rád vyjádřil k dnes projednávanému vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Za poslanecký klub hnutí SPD zde konstatuji, že tento vládní návrh zákona v žádném případě nepodpoříme a máme k němu celou řadu výhrad. Rezolutně proti tomu, aby se rozšiřoval počet radních a aby třetinu radních volil nově i Senát. 

Jak se uvádí v důvodové zprávě tohoto návrhu zákona, zákon o České televizi i zákon o Českém rozhlasu byly přijaty již v roce 1991, a od té doby několikrát novelizovány. Pokud jde o systém volby a odvolávání rady České televize, byl zásadním zákon č. 39/2001 Sb., kterým se mění zákon číslo 483/1991 Sb., o České televizi ve znění pozdějších předpisů a o změně některých dalších zákonů. Tímto zákonem byl počet členů Rady České televize zvýšen z devíti na 15 a nově byl stanoven způsob podávání návrhů kandidátů na členy Rady České televize. Poslanecké sněmovně tyto návrhy předkládaly organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy ve stanovené lhůtě po zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhu.

Zákonem byl současně novelizován zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, v němž byl pro účely volby členů Rady České televize zřízen volební výbor. Uvedená změna zákona o České televizi rovněž upravila obměnu třetiny členů Rady České televize vždy po dvou letech. Obdobná změna byla provedena v zákoně o Českém rozhlasu zákonem č. 192/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů a o změně dalších zákonů. Počet členů Rady Českého rozhlasu byl zachován v počtu devíti členů. Systém navrhování kandidátů na členy Rady a obměna třetiny členů vždy po dvou letech byly upraveny obdobně jako u Rady České televize. Současně byla rozšířena působnost volebního výboru Poslanecké sněmovny i na volbu členů Rady Českého rozhlasu.

Jak se dále uvádí v důvodové zprávě, hlavním cílem navrhované právní úpravy je umožnit, aby členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu volili obě komory Parlamentu České republiky. Parlament jako celek je reprezentantem veřejnosti. Jeho členy jak do Poslanecké sněmovny, tak do Senátu volí veřejnost jako své zástupce k výkonu moci zákonodárné a k výkonu zákonem svěřených pravomocí.

Principem navrhované právní úpravy je dosáhnout ve vztahu k volbě a odvolávání členů rad veřejnoprávních médií zapojení obou komor Parlamentu. Jejich členové jsou voleni odlišnými systémy a ve svém celku tak představují komplexní reprezentaci občanů České republiky. Ve vztahu k subjektům, které podle zákona o České televizi a podle zákona o Českém rozhlasu navrhují Poslanecké sněmovně kandidáty na členy rad, se navrhuje posílit reprezentativní prvek takových subjektů a nově stanovit časovou podmínku jejich existence. Bude tak zajištěna žádoucí reprezentativnost kandidátů navrhovaných na členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu.

Dále se v důvodové zprávě píše, že kromě příslušné změny právní úpravy, která zajistí zapojení Senátu do ustavování Rady České televize a Rady Českého rozhlasu, je účelem předloženého návrhu zákona zajištění žádoucí reprezentativnosti kandidátů navrhovaných na členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Toliko z důvodové zprávy.

Hnutí SPD je rozhodně proti tomu, aby byl Senát nějakým způsobem zapojen do ustavování Rady České televize a Rady Českého rozhlasu, neboť nové senátory volí v průměru necelá pětina oprávněných voličů, což rozhodně neukazuje na to, že mohou rozhodovat v zájmu všech našich občanů. Uvedu konkrétní příklad ze senátních voleb, které proběhly v říjnu roku 2022 a volilo se 27 nových senátorů, tedy třetina z celkového počtu 81 senátorů. Volební účast v druhém kole byla pouze 16,7 %. V letošních volbách do Senátu to bylo 19,4 %.

Všem zde přítomným je zcela jasné, jakou moc mají média a jak je lze využít k tomu, aby propagovala zájmy určitých politických subjektů. To se týká hlavně zpravodajských pořadů. Naše hnutí dlouhodobě upozorňuje na to, že hlavní zpravodajské pořady vysílané Českou televizí jsou cíleně připravovány na to, aby přednostně prosazovaly zájmy současné vládní koalice a vychvalovaly Evropskou unii. To je pro naše hnutí SPD nepřípustné a v rozporu se zákonem o České televizi. Zákon České národní rady č. 483 ze dne 7. listopadu 1991 o České televizi cituje v § 2 a v § 3 svoje poslání a hlavní úkoly. Nyní si dovolím ty nejdůležitější připomenout.

V § 2 se uvádí - odst. 1: Česká televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovávat mediální pluralitu. Odst. 2: Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména

a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,

b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,

c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,

d) rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,

e) výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.

To jsem vám představil základní úkoly a poslání České televize, kde jediným subjektem, který na to dohlíží a má za úkol to kontrolovat, je Rada České televize, viz § 4 uvedeného zákona. V § 4 se uvádí: Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je Rada České televize. Rada má 15 členů. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. V § 5 (správně v § 4 odst. 5) se uvádí: Rada je ze své činnosti odpovědna Poslanecké sněmovně.

A to v současné době také vypovídá o tom, že si je současná vládní koalice plně vědoma toho, že bude mít zpravodajské pořady pod kontrolou. To naše hnutí SPD zásadně odmítá a dlouhodobě také prosazujeme, aby Nejvyšší kontrolní úřad mohl kontrolovat hospodaření České televize i Českého rozhlasu. Tyto instituce získávají peníze od občanů formou koncesionářských poplatků, respektive poplatků za vlastnictví a užívání televizního a rozhlasového vysílání. Tuto povinnost ukládá uživatelům televizních a rozhlasových přijímačů zákon. Je tedy logické, aby občané dostali informace, jak s těmito nemalými finančními prostředky uvedené instituce hospodaří, a též by měly být veřejnosti dostupné informace o platech vedoucích zaměstnanců těchto institucí, a to včetně jejich odměn. To se automaticky vztahuje i na generálního ředitele a volených radních a členů dozorčí komise České televize. Veřejně přístupné by měly být i smlouvy uzavřené Českou televizí se subjekty, které poskytují své služby České televizi.

Pro informovanost zmíním stav hospodaření. Český rozhlas má pro rok 2022 plánovaný vyrovnaný rozpočet ve výši 2,2 miliardy korun, kdy největší část činí příjmy za rozhlasové poplatky, což je okolo 90 %. Rozhlas eviduje přibližně 3,8 milionů přihlášených rozhlasových přijímačů. Česká televize letos hospodaří s rozpočtem 7,2 miliardy korun, což je o 235 milionů více, než byl loňský rozpočet. Počty jejich zaměstnanců se dlouhodobě pohybují kolem 2 900. Česká televize dle vyjádření generálního ředitele chystá propouštění a rovněž je prý nucena zrušit nejnovější program ČT stanici ČT3, která přestane od ledna 2023 vysílat. Do roku 2024 musí televize veřejné služby ušetřit 910 milionů korun. A jiné řešení než zvednout koncesionářské poplatky za užívání televizního vysílání generální ředitel Petr Dvořák nevidí. Dvořák tuto nejvyšší pozici v České televizi vykonává od roku 2011 a jenom na odměnách si přilepšil o desítky milionů korun. Kdyby byl opravdu dobrým manažerem, tak by zajisté našel způsob, kde peníze ušetřit tak, aby bylo zachováno poslání České televize, které jsem zmínil v tomto projevu. Ono totiž zvednout koncesionářské poplatky je tím nejjednodušším způsobem, jak získat další peníze do instituce, aniž by to management České televize stálo nějaké úsilí. Apelují se zvýšením této částky ze současných 135 korun na 150 korun.

Hnutí SPD je ale jiného mínění a již v roce 2020 jsme v Poslanecké sněmovně zařadili novelu zákona, aby koncesionářské poplatky České televizi a Českému rozhlasu nemuseli platit starobní důchodci, invalidní důchodci a rodiče samoživitelé. Domníváme se, že právě těmto skupinám obyvatel by měl stát zlevňovat život, nikoliv jim ukládat poplatky, a to s tím, že i tyto skupiny obyvatel mají právo na službu veřejnoprávních médií, a to zdarma. Osvobození seniorů, invalidů a dalších osob s nízkými příjmy nijak zásadně neovlivní příjmy obou společností, které je navíc mohou lehce nahradit jednak úsporami nebo zahájením výroby kvalitních pořadů prodejem dalších subjektů na trhu. To je názor hnutí SPD na výši koncesionářských poplatků České televizi a Českému rozhlasu.