Financování českého zdravotnictví je založeno na vícezdrojovém systému, v němž klíčovou roli hraje veřejné zdravotní pojištění. Přibližně 80 % příjmů systému pochází právě z tohoto zdroje, dalších zhruba 15 % tvoří finanční prostředky z privátního sektoru a zbylou část pak doplňují příspěvky od státu, krajů a obcí. V roce 2024 představovaly výdaje na zdravotnictví zhruba 7,5 % HDP. Tento podíl je nižší než v některých západoevropských zemích, například v Německu nebo ve Francii, kde se výdaje pohybují kolem 11 % HDP.
Mezi nejzávažnější problémy českého zdravotnictví patří nedostatek zdravotnického personálu. Tento nedostatek se týká lékařů, sester a dalších zdravotnických pracovníků. Ačkoli dle údajů OECD počet lékařů a sester v ČR postupně roste, nedokáže tento nárůst dostatečně reflektovat zvyšující se poptávku po zdravotní péči. V roce 2019 pracovalo ve zdravotnictví 34 pracovníků na 1 000 obyvatel, což sice představuje nárůst oproti roku 2000 (tehdy 25 pracovníků), nicméně stále jde o nedostatečný stav, zvláště v některých regionech a oborech.
Nedostatek personálu vede k přetěžování stávajících pracovníků, což se negativně odráží na kvalitě poskytované péče i pracovních podmínkách. Řada zdravotníků musí sloužit přesčas za relativně nízké mzdy, a proto se mnozí z nich rozhodují odejít buď do zahraničí, nebo zcela mimo zdravotnický sektor. Tento trend je zvláště výrazný u mladých lékařů a sester, kteří se snaží nalézt lepší pracovní podmínky i finanční ohodnocení jinde.
V tomto článku se budeme podrobněji zabývat jednotlivými aspekty zmíněných problémů a navrhneme koncepční řešení, jež by mohla vést ke zlepšení situace. Zaměříme se na názory odborníků, ale zároveň zohledníme i zkušenosti pacientů a zdravotníků. Téma českého zdravotnictví budeme rozvíjet i v dalších textech, v nichž se podrobněji zaměříme například na otázky financování, vzdělávání personálu či modernizaci zdravotnických zařízení. Sledujte naše další články, ve kterých se budeme těmto oblastem věnovat detailněji a přineseme konkrétní návrhy opatření vedoucích ke zlepšení současného stavu.
Pohled první – „Pacient“
Z perspektivy pacientů představují hlavní problémy dlouhé čekací doby na vyšetření a lékařské konzultace, které mohou zhoršit jejich zdravotní stav a zvýšit psychický stres. Nedostatek specialistů a silná centralizace péče ve větších nemocnicích nutí obyvatele venkova cestovat za potřebnou zdravotní péčí na značné vzdálenosti. Dalším výrazným problémem je nedostatečná komunikace a informovanost mezi zdravotnickým personálem a pacienty, jež může vést k nedorozuměním a pocitu nejistoty. V oblasti lékové politiky se pacienti setkávají s nedostupností některých léčiv a výpadky v jejich dodávkách, což negativně ovlivňuje průběh léčby. Tyto potíže často souvisejí s globalizačními faktory, které ovlivňují výrobu i distribuci léčiv.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV