Scherfer (SOCDEM): Problémy českého zdravotnictví z různých perspektiv

Financování českého zdravotnictví je založeno na vícezdrojovém systému, v němž klíčovou roli hraje veřejné zdravotní pojištění. Přibližně 80 % příjmů systému pochází právě z tohoto zdroje, dalších zhruba 15 % tvoří finanční prostředky z privátního sektoru a zbylou část pak doplňují příspěvky od státu, krajů a obcí. V roce 2024 představovaly výdaje na zdravotnictví zhruba 7,5 % HDP. Tento podíl je nižší než v některých západoevropských zemích, například v Německu nebo ve Francii, kde se výdaje pohybují kolem 11 % HDP.

Mezi nejzávažnější problémy českého zdravotnictví patří nedostatek zdravotnického personálu. Tento nedostatek se týká lékařů, sester a dalších zdravotnických pracovníků. Ačkoli dle údajů OECD počet lékařů a sester v ČR postupně roste, nedokáže tento nárůst dostatečně reflektovat zvyšující se poptávku po zdravotní péči. V roce 2019 pracovalo ve zdravotnictví 34 pracovníků na 1 000 obyvatel, což sice představuje nárůst oproti roku 2000 (tehdy 25 pracovníků), nicméně stále jde o nedostatečný stav, zvláště v některých regionech a oborech.

Nedostatek personálu vede k přetěžování stávajících pracovníků, což se negativně odráží na kvalitě poskytované péče i pracovních podmínkách. Řada zdravotníků musí sloužit přesčas za relativně nízké mzdy, a proto se mnozí z nich rozhodují odejít buď do zahraničí, nebo zcela mimo zdravotnický sektor. Tento trend je zvláště výrazný u mladých lékařů a sester, kteří se snaží nalézt lepší pracovní podmínky i finanční ohodnocení jinde.

V tomto článku se budeme podrobněji zabývat jednotlivými aspekty zmíněných problémů a navrhneme koncepční řešení, jež by mohla vést ke zlepšení situace. Zaměříme se na názory odborníků, ale zároveň zohledníme i zkušenosti pacientů a zdravotníků. Téma českého zdravotnictví budeme rozvíjet i v dalších textech, v nichž se podrobněji zaměříme například na otázky financování, vzdělávání personálu či modernizaci zdravotnických zařízení. Sledujte naše další články, ve kterých se budeme těmto oblastem věnovat detailněji a přineseme konkrétní návrhy opatření vedoucích ke zlepšení současného stavu.

Pohled první – „Pacient“
Z perspektivy pacientů představují hlavní problémy dlouhé čekací doby na vyšetření a lékařské konzultace, které mohou zhoršit jejich zdravotní stav a zvýšit psychický stres. Nedostatek specialistů a silná centralizace péče ve větších nemocnicích nutí obyvatele venkova cestovat za potřebnou zdravotní péčí na značné vzdálenosti. Dalším výrazným problémem je nedostatečná komunikace a informovanost mezi zdravotnickým personálem a pacienty, jež může vést k nedorozuměním a pocitu nejistoty. V oblasti lékové politiky se pacienti setkávají s nedostupností některých léčiv a výpadky v jejich dodávkách, což negativně ovlivňuje průběh léčby. Tyto potíže často souvisejí s globalizačními faktory, které ovlivňují výrobu i distribuci léčiv.

Pohled druhý – „Lékař“
Z pohledu lékařů je jedním z nejzávažnějších problémů nedostatek kvalifikovaného personálu, jenž zvyšuje jejich pracovní zátěž a snižuje čas, který mohou věnovat individuálním potřebám pacientů. Nízké mzdy a nedostatečné investice do celého sektoru motivují mnoho zdravotníků k odchodu do zahraničí. Navíc je práce lékařů ztížena byrokratickou zátěží a častými legislativními změnami, které komplikují administrativní procesy a snižují jejich motivaci. Lékaři se také potýkají s problémy v oblasti lékové politiky – nedostatkem klíčových léčiv a nepružností při jejich předepisování. Výpadky dodávek léků mohou narušit kontinuitu péče a nutí lékaře hledat alternativní terapeutické postupy.

Pohled třetí – „Nelékařský zdravotnický personál“
Nelékařský zdravotnický personál, zejména všeobecné a praktické sestry, se potýká s nedostatkem pracovních sil a nízkým ohodnocením. To vede k jejich přepracování a zvyšuje riziko syndromu vyhoření. Zvýšená administrativní zátěž navíc omezuje čas věnovaný přímé péči o pacienty a snižuje tak celkovou efektivitu a kvalitu poskytovaných služeb. Nedostatek vzdělávacích a profesních příležitostí může u těchto pracovníků vyvolávat pocit stagnace a nedocenění. V oblasti lékové politiky se nelékaři často potýkají s problémy při distribuci léčiv a zajišťování jejich dostupnosti. Výpadky dodávek léků ztěžují udržení odpovídající úrovně péče o pacienty a mohou zvyšovat míru stresu ošetřovatelského personálu.

Pohled čtvrtý – „Zdravotní pojišťovna“
Pro zdravotní pojišťovny je zásadním úkolem efektivní alokace zdrojů a kontrola nákladů, zejména s ohledem na rostoucí výdaje za zdravotní péči, léčiva a moderní technologie. Musí rovněž dbát na kvalitu poskytovaných služeb, a to prostřednictvím kontrol a hodnocení poskytovatelů zdravotních služeb. Další klíčovou oblastí je podpora prevence a zdravého životního stylu, která v dlouhodobém horizontu snižuje finanční náklady na léčbu chronických a preventabilních onemocnění. Pojišťovny se musí přizpůsobovat neustálým změnám v oblasti legislativy a regulací. V oblasti lékové politiky je pro ně klíčové zajistit dostupnost a udržitelnost dodávek léčiv. Výpadky v jejich dodávkách ohrožují schopnost pojišťoven poskytovat kvalitní a dostupnou péči a vyžadují efektivní řízení rizik i úzkou spolupráci s farmaceutickým sektorem.

Pohled pátý – „Vláda a krajské samosprávy“
Vláda a krajské samosprávy se potýkají s řadou náročných úkolů při zajišťování efektivního a kvalitního zdravotního systému. Mezi hlavní výzvy patří strategické plánování a financování, stabilní legislativní a regulační prostředí, podpora prevence a zdravého životního stylu a rovněž řešení výpadků dodávek léčiv.

Jedním z klíčových problémů je nedostatečné financování. Zvýšení finančních prostředků z národních i regionálních rozpočtů je nezbytné pro dlouhodobé strategické plánování, které zahrnuje rozvoj zdravotnické infrastruktury i personálních kapacit. Nedostatek peněz brání zřizovatelům v naplňování cílů souvisejících se zvyšováním kvality poskytované péče a zaváděním inovací.

Neméně důležitá je otázka legislativního rámce. Neustálé změny zákonů a vyhlášek vytvářejí nejistotu a komplikují efektivní řízení zdravotnických zařízení. Je proto nutné zajistit stabilní a předvídatelný legislativní základ, který bude podporovat inovace a efektivitu v celém systému zdravotní péče. Další významný krok představuje podpora veřejno-soukromých partnerství, která mohou urychlit realizaci investičních projektů ve zdravotnictví.

Podpora prevence a zdravého životního stylu je další zásadní oblastí. Je nutné systematicky financovat a propagovat preventivní zdravotní programy a kampaně zaměřené na zdravý životní styl, což v dlouhodobém horizontu povede ke snížení nákladů na léčbu chronických a preventabilních onemocnění. Klíčová je i podpora komunitních zdravotních iniciativ a spolupráce s nevládními organizacemi, které mohou významně přispět ke zlepšení celkového veřejného zdraví.

Výpadky dodávek léků představují vážný problém, který ohrožuje stabilitu a dostupnost zdravotní péče. Monitorování a regulace tržních mechanismů jsou nezbytné pro zajištění stabilních dodávek léčiv. Spolupráce s farmaceutickými společnostmi a mezinárodními partnery je klíčová pro zajištění bezpečnosti a dostupnosti léčiv. Nedostatek strategických rezerv a závislost na zahraničních dodavatelích zvyšují riziko výpadků a nedostatečné dostupnosti léčiv.

Vláda a krajské samosprávy tedy musí aktivně hledat efektivní řešení vedoucí k udržitelnému a vysoce kvalitnímu zdravotnímu systému v České republice. Pro úspěšné zvládnutí těchto problémů je klíčová spolupráce všech zainteresovaných stran – od poskytovatelů péče a pojišťoven, přes farmaceutické společnosti až po pacienty samotné.

Závěr
Všechny uvedené perspektivy společně poukazují na složitost a mnohostrannost problémů českého zdravotnictví. Každý úhel pohledu přináší cenné podněty pro hledání účinných řešení a zlepšení kvality poskytované péče. Klíčová je především úzká spolupráce mezi pacienty, zdravotnickým personálem, pojišťovnami, farmaceutickým odvětvím a vládními institucemi. V dalších článcích se k těmto tématům vrátíme a budeme navrhovat konkrétní a podrobně zpracovaná opatření, která mohou vést ke skutečnému zlepšení současné situace.