Pokud odborníci z řad ekonomů, sociologů, ale i z ČNB, Národní rozpočtové rady či z vysokých škol hodnotí návrh státního rozpočtu na rok 2021, pak se shodují ve třech věcech.

Tou první je nereálnost rozpočtu, jenž je založený na predikci hospodářského vývoje země ze září tohoto roku, tudíž ještě před druhou vlnou Covid-19. Druhou připomínkou je strukturovaný deficit, který je založen na neřešení příjmové stránky rozpočtu či na úsporách na výdajové stránce státu. Třetí věcí je nezahrnutí projednávaného daňového balíčku do návrhu státního rozpočtu a možná budoucí obrovská rizika, která s jeho přijetím souvisí. Nehledě na chaos v daňovém systému.

To, co mi osobně schází v návrhu státního rozpočtu, je zodpovědnot politiků za budoucí vývoj České republiky. Pokud pominu oprávněné výhrady výše uvedené, pak je nutno připomenout lež pana premiéra i paní ministryně. Oba neustále tvrdí a to nejen panu prezidentovi, ale zejména šiorké vežejnosti, že daňové sazby z daňového balíčku budou platiti toliko dva roky. Že tomu od samého počátku nevěří ani vrabci na střeše je zřejmé a správné. Vždyt oba hlavní aktéři této daňové komedie nakonec potvrdili, že přece nemohou úkolovat budoucí politickou reprezentaci vzešlou z voleb 2021 a také, že si nedovedou představit , že by nějaký politik chtěl lidem zvedat daně.

Nejenže byl pan předseda vlády a paní ministryně financí přichyceni při lži v přímém přenosu, ale zároveň oba přiznali, že je jim prakticky jedno, co bude v následujícíh letech. Vždyť ČR má jedno z nejnižších zadlužení v rámci EU a vlastně děláme pouze to, co sousední Německo. Ve svém PR on-line oblbování veřejnosti ale zapoměli dodat, že tempo zadlužování v naší zemi bude znamenat dupnutí na dluhovou brdu již v roce 2025, což s ohledem na obsluhu obřího státního dluhu bude takřka nemožné bez razantního zvýšní daní, Nehledě na tolik potřebnou penzijní reformu či podporu konkurenceschopnosti českého hospodářství v rámci Půmyslu 4.0. A za druhé, že České republice schází, na rozdíl od Německa konkrétní konsolidační program, který německá vláda má. A ten počítá s vyrovananými rozpočty již v letech 2024 a 2025. O tom se české vládě může zdát.

Takže ano, nejen státnímu rozpočtu, ale celé zemi schází odpovědní politici a pokud se podíváme na průběh schvalování dańového balíčku, pak nalézáme spíše populisty, jedno zda pravicové či levicové. Přitom nejde jen o rozpočtovou odpovědnost, ale především o tolik potřebnou odpovědnost vůči příštím generacím. Česká republika totiž kromě důchodové reformy potřebuje reformu daňového systému, který by byl nejen spravedlivější, solidárnější, ale který by konečně vyřešil strukturální problémy a zároveň by přinesl modernizaci daní v rámci světového vývoje.

Ano, delší dobou se česká politika odehrává pomocí PR představení a nikoliv soubojrm poliitckých programů a myšlenek. Že českým poliitkům schází vize jsme si již všimli. Ovšem, že jim schází i obyčejný selský rozum je obrovský problém, na který může doplatit celá naše společnost.

(převzato z Profilu)