Vážený pane ministře, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Windfall tax, válečná daň, solidární příspěvek či daň z neočekávaných zisků. To jsou všechno termíny pro daň z příjmu právnických osob, zavedenou tímto zákonem, přičemž termín oficiálně v tomto zákoně používaný, daň z neočekávaných zisků, by byl vhodným termínem, kdyby tato daň měla platit pro rok 2022, což ovšem navrhováno není.  Naopak pro roky 2023, 2024 a 2025 by se hodil spíše termín z velmi očekávaných zisků. Avizuji, pokud se podaří dostat tento tisk do podrobné rozpravy, podání pozměňovací návrhy, který umožní, aby tato daň z příjmu právnických osob byla rozdělována podle zákona o rozpočtovém určení daní. Ostatně stejně jako všechny další daně.

Přijetí tohoto pozměňovacího návrhu by znamenalo dle odhadů každoročně v letech 2023 až 2025 příjem obcí cca 2000 korun na obyvatele, příjem krajů cca 800 korun na obyvatele. Pozměňovací návrh by byl velmi prostý. Jen by se vypustila věta z navrhovaného zákona, která zní: Daň z neočekávaných zisků je samostatnou daní z příjmu právnických osob a netvoří daňové příjmy rozpočtu územních samosprávných celků z daně z příjmu právnických osob.

Rozpočtové určení daní je stanoveno samostatným zákonem č. 243/2000 Sb., který se tak přímo jmenuje, zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Stanovuje explicitně, zdůrazňuji, explicitně, že daňové příjmy obcí tvoří podíl ve výši 25,84 procent, na hrubém výnosu daně z právnických osob. V případě krajů 9,74 procent. Daně z příjmu právnických osob. Zde se jedná o daň z příjmu právnických osob. Přesto nyní zcela jiný zákon, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, má tvrdit něco zcela jiného? Že v případě této daně z právnických osob mají mít obce i kraje čistou nulu? To osobně považuji za zcela nepřijatelné.

Tento zákon o daních z příjmů stanovuje daně, nikoli jejich rozpočtové určení. To tvoří zákon o rozpočtovém určení daní.

Na ÚPV hájil zástupce ministerstva financí skutečnost, že obce a kraje nebudou mít v případě této daně z právnických osob žádný výnos proto, že to zakazuje nařízení EU 2022/1854, která nařizuje státům EU windfall tax. Jenže toto tvrzení náměstka ministerstva financí bylo minimálně ze dvou třetin zcela nepravdivé. Zcela, zcela, zcela! Zmíněné nařízení EU totiž umožňuje tzv. solidární příspěvek stanovit pouze pro roky 2022, či 2023, viz článek 18: Solidární příspěvek uplatňovaný členskými státy v souladu s tímto nařízením je dočasné povahy. Použije se pouze na nadměrné zisky vytvořené v účetních obdobích uvedených v článku 15. Článek 15? Dočasný solidární příspěvek se vypočítá ze zdanitelných zisků stanovených podle vnitrostátních daňových předpisů v účetním období 2022, v účetním období 2023, nebo v obou těchto obdobích. Přitom windfall tax je stanovena na roky 2023, 2024 a 2025. Tak co to má být? V letech 2024 a 2025? Podle nařízení EU to určitě není. Spíše bych řekl, že je to naopak proti, že je to windfall tax vydaný přes zákaz stanovený směrnicí, spíš nařízením EU.

Již jsem slyšel obranu tohoto ustanovení pro roky 2024 a 2025, a sice že daně jsou plně v kompetenci jednotlivých členských států, nikoli EU. Ale jestli toto platí i pro windfall tax, tak jak je možné, že vůbec existuje předmětné nařízení EU? Buď platí jedno, že si rozhodují členské státy samy, nebo druhé, že se řídí nařízením EU. Nemůže být ale oboje. Toto je totální právní bramboračka.

Každopádně ale, daň z neočekávaných zisků nemá pro roky 2024 a 2025 s nařízením EU společného vůbec, ale vůbec nic. Zdůrazňuji, že pro roky 2024 a 2025 také neexistuje žádné zastropování cen energií, kterým též argumentují odpůrci podílu z výnosů pro obce a kraje. Opakuji, pro léta 2024 a 2025 žádné zastropování cen energií v tuto chvíli neexistuje. A co platí v roce 2023? Pokud je to alespoň v roce 2023 podle nařízení EU, pak platí jeho článek 16 odst. 2, který zní.

Dočasný solidární příspěvek se uplatňuje vedle běžných daní a dávek platných v souladu s vnitrostátním právem členského státu. Naše vnitrostátní právo zní tak, že se rozdělení daní řídí dle rozpočtového určení daní dle zákona o rozpočtovém určení daní. Takže rozdělení i této daně z příjmu právnických osob dle RUD je v naprostém pořádku se směrnicí EU 2022/1584. Nepochybuji o tom, že veškeré daňové příjmy z tohoto zdroje by obce a kraje využily přesně dle pokynů této evropské směrnice na snížení současné energetické bídy, protože nařízení EU nehovoří jen o zastropování, ale o všemožné energetické pomoci. A že obce činí, co mohou, vůči svým příspěvkovým organizacím a tak dále, a tak podobně, nemůže být pochyb. Navíc poznamenávám, že evropská směrnice určuje hranici solidárního příspěvku ve výši 33 procent, zde se jedná o 60 procent.