Děkuji. Já chci poděkovat MPSV, že se vydalo cestou pro ekonomiku nejlepší, to znamená, že peníze zůstanou v ekonomice, že nebudou přerozdělovány. A já si myslím, že to prominutí toho pojistného za 3 měsíce je cesta dobrým směrem. Je tady samozřejmě ale jedno ale. Paní ministryně řekla například, že chtěli zabránit tomu, aby se nepropouštělo, to znamená, že třeba v § 2 řešili 90 % počtu těchto zaměstnanců. V § 2, odstavec 1a se počet zaměstnanců stanovuje na 50. Počet zaměstnanců, pořád slyšíme počet zaměstnanců. Nikdo neví, jaký počet zaměstnanců se tím rozumí. A když jsme se zeptali pana docenta Hůrky na ústavně-právním výboru, co se rozumí tím počtem zaměstnanců, odpověď zněla – absolutní číslo.

To znamená, zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají lidi na poloviční úvazky, čtvrtinové úvazky nebo dokonce desetinové úvazky vypadnou z tohoto limitu, protože každý takovýhle úvazek, byť částečný, je počítán za jednu osobu. Samozřejmě to není v pořádku, protože my tady samozřejmě povedeme diskusi i o tom, jestli ten počet 50 zaměstnanců je adekvátní, ale už vůbec není adekvátní způsob, jakým to stanovíme. To znamená, že firmy, které chtěly pomoci lidem pomocí polovičních úvazků ženám na mateřských dovolených budou jakýmsi způsobem diskriminovány, protože poloviční úvazek je jedna osoba. A tady vidíme, že kdybychom provedli průměrné přepočtený počet, tak ten poloviční úvazek je půlka osoby a ty dva poloviční úvazky nám dají dohromady jednu osobu. Kromě výkladových problémů samozřejmě by nastaly i tyhle praktické problémy, které uvádím.

Dalším problémem je, že nesmí vlastně počet zaměstnanců být propuštěn, více jak 10 % zaměstnanců nesmí být propuštěno. To tady paní ministryně chtěla říct, ale nikde se tahle situace v zákoně nespecifikuje, že by měli být propuštěni, tady se říká, že klesl. A vemte si, že vám mohou odejít lidé na řádný důchod, předčasný důchod, mohli lidé odejít z vlastní vůle, to znamená, že vlastně dali výpověď, a opět ten zaměstnavatel bude jakýmsi způsobem perzekvován za to, co sám vlastní vůlí nezpůsobil, protože mluví se tady pouze o tom počtu těchto zaměstnanců, nikoliv o počtu zaměstnanců, kteří odešli prostě z vlastní vůle nebo ze zákonných důvodů.

Dalším problémem jsou ta samotná čísla. Padesát zaměstnanců, ještě navíc určeno špatným způsobem, je velmi malé číslo. Ta hospodářská krize způsobená tím koronavirem dopadla především na restaurační provozy, cestovní ruch, na hotely. A tam často jenom úklidové služby mají kolem 100 zaměstnanců, a to je přesně ten sektor, který potřebujeme podpořit. Když už ty podpory nejsou adresné do konkrétních činností podle NACE, tak alespoň prostě nebraňme těm, kteří byli nejvíc perzekvováni, aby na tuto podporu dosáhli. A ti, kteří vlastně byli nejvíce biti a mají více než 50 zaměstnanců, a ještě nedej bože na poloviční úvazky, tak na to tu podporu nedostanou, nedosáhnou. Ta podpora je dobrá tím, že firmám, které se rozjíždí, nechává jejich finanční prostředky k jejich rozvoji a neodčerpává je státní rozpočet.

Za další problematickou věc považuji udržitelnost 90 % příjmu, pardon, mezd z března letošního roku. Veliká část firem má mzdy založené na takzvaných pohyblivých složkách, a ty pohyblivé složky se často odvíjí od právě těch výkonů, to znamená tržeb. A pokud jsme, jak tady paní ministryně říká, tu ekonomiku zastavili, tak ty tržby jsou nulové a ti zaměstnanci automaticky přicházejí o ty pohyblivé složky, takže udržet za ty 3 měsíce, protože bude se to týkat června, července, srpna, ty limity na limitech března, kdy ještě ta ekonomika jakž takž fungovala, ve výši 90 %, si myslím, že z mého pohledu také není udržitelné.

Co je tady problematické a co jako my, Senát, bychom měli především řešit, že z této podpory vypadla všechna zdravotnická zařízení, která jsou financována z veřejného zdravotního pojištění. A tohle si poslanci uvědomili a uvědomili si, že by tím velmi byly bity malé lékárny. A snažily se to napravit něčím, co jsme tady snad ještě ani neměli, že novelizovali neúčinný a neplatných zákon prostřednictvím jiného zákona, 272, který budeme zítra projednávat. Z mého pohledu místopředsedy ústavně-právního výboru je to něco naprosto nepřijatelného, na druhou stranu chápu, že když už se spletli v tom prvním zákoně, tak nevěděli, jak udělat, tak to přilepili do zákona, který tady máme pod senátním tiskem 272 a týká se kompenzace výkonu zdravotnických zařízení ze zdravotního pojištění. My ale máme jednu velikou příležitost, protože nám se tady ty zákony potkaly a my samozřejmě můžeme to z toho zákona 272 vyjmout a dát to správně tam, kam to patří. Patří to skutečně tady do toho senátního tisku 268, protože v tom zákoně 272 jsou doslova opsány stejné podmínky, až na to, že konečně tam někdo mluví o průměrném přepočteném počtu, což tady jasně Ministerstvo práce a sociálních věcí opomnělo.

Takže já bych chtěl všechny tyhle věci napravovat pozměňovacím návrhem, který jsem tady projednal napříč politický spektrem nebo většinou klubů, dostali jste ho poměrně pozdě, ale já ho velmi pečlivě odůvodním v podrobném rozpravě, bylo to proto, protože 272 přišla na poslední chvíli. A samozřejmě nejsem členem velkého klubu a velkého ansámblu lidí, ale jsem na to sám, ale konzultoval jsem to se všemi předkladateli, takže se omlouvám, že se to takhle pozdě distribuovalo. Nicméně to, že jste ho dostali pozdě, vynahradím tím, že ho samozřejmě načtu v podrobné rozpravě a že ho samozřejmě řádně odůvodním, nikoliv zdlouhavě, ale řádně. Z těch důvodů, které jsem tady uvedl, bych vás chtěl požádat, už proto, abychom dali do pořádku ten legislativní paskvil, který i pan docent Hůrka řekl, že je to něco nevídaného, abychom tento zákon propustili do podrobné rozpravy a abychom mohli se bavit o těch věcech, které jsou praktické, ale které jsou samozřejmě i koncepční, to znamená, jak ty průměrné přepočtené počty.

Já bych se chtěl vyjádřit k poslední části tohoto zákona, a to je k navrácení 8denní lhůty pro podávání elektronických přihlášek a odhlášek zaměstnavatelů. Já jsem to už řekl panu docentovi na výboru, on se odvolal na paní poslankyni Aulickou, ale já vím, že o tom věděl od Ministerstva práce a sociálních věcí. Podstrčili jste nám něco, co jsme nikdo nečekali. A chtít po někom, aby do druhého dne přihlašoval elektronicky a odhlašoval zaměstnance, je naprosto nereálné i pro firmy nad 150 zaměstnanců, natož pro externí účetní. Když jsem byl na to upozorněn praktiky, tak jsem samozřejmě informoval Tomáše Hajduška, a ten rozjel tu debatu včetně komory, a jsem velice rád, že jste to navrátili, ale to, že jste to prostě udělali předtím, aniž jste to s někým konzultovali, tak jste najednou uvrhli podnikatelskou sféru v té době, kdy má spoustu jiných starostí, do neuvěřitelné situace, protože přihlásit, odhlásit ve veliké firmě, která má několik poboček a závodů, někoho do druhého dne elektronicky, naprosto nerealizovatelné. Ale když vás tady kritizuji, tak vám děkuji za to, že jste to spravili.

Děkuji za pozornost.