Vážená paní ministryně, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Naváži na to, co řekl můj předřečník. Doopravdy obce tedy v první linii. A většinou malé obce, například příhraniční obce, které nejenom že měly svých vlastních starostí dost, ale když vláda rozhodla ze dne na den a obsadila hraniční přechody a de facto znemožnila občanům ČR výjezd do zahraničí, což naposledy dělali komunisté, takže jsme policistům, vojákům vozili jídlo, protože je tam posílali bez všeho. Skutečně obce byly v první linii a troufnu si říct, že jsou ještě dnes. Dovedu si představit, že vláda není schopna dohlédnout, jak to vypadá úplně v terénu, jak to vypadá u nejmenších obcí, ale jestli někdo z orgánů veřejné správy byl jako zdravotníci v první linii, tak to byly ty obce. Zakázalo se de facto volný pohyb osob, takže obce zajišťovaly stravu, obědy rozvážely důchodcům atd. A teď najednou za to všechno dostaneme takovýto super bonus. A protože už tady byla většina řečena, a kdo má největší zkušenosti s občany, jsou právě obce, protože za radnicemi chodí lidé místní pro nás v té době nebezpečné situaci, a koukají na vás jako na boží smilování, pomozte mi, jsme to my, kteří jsme v první linii z veřejné správy. A dokonce máme největší důvěru obyvatelstva ČR. Ze všech, kteří dělají veřejnou správu. Podívejte se, kolik má vláda, kolik mají kraje a podívejte se na obce.

A já mám teď konkrétní dotaz. Chci se zeptat paní ministryně, protože létají stovky miliard, a já už se v tom přestávám vyznávat, slyšel jsem číslo 430, někdo mi říkal 150, a já to nevím a ona určitě bude velmi dobře vědět, jak skončily města a obce ke konci roku, a kolik měly „nasysleno“ miliard. Ony to mohly mít nasysleno, protože připravovaly investice a nebyly to asi peníze, které měly jenom na provoz. To měly peníze na komunikace, na mosty a na další věci, které je zapotřebí v obcích dát dohromady. A jelikož číslo se hrozně moc mění, chtěl bych právě slyšet z jejích úst, kolik to skutečně miliard je.

A pak bych to nebral jako nasyslení těchto finančních prostředků, ale jako na dobré hospodaření měst a obcí. Třeba i na horší časy. Na rozdíl od státního rozpočtu, od vlády, které v minulosti nenasyslily vůbec nic a dneska nevědí, kde mají brát. A vlastně budou brát i nám, městům a obcím.

Já si myslím, že toto je tady zapotřebí, aby to zaznělo, že ty finanční prostředky, které obce mají a které mohou investovat, je to určitě dobře, ale je to jejich dobrým hospodařením. Není to tím, že v době, kdy byla ruka páně relativně velmi nakloněná rozpočtům měst a obcí, tak ty peníze samozřejmě schovávaly pro horší časy a dneska je můžou vytáhnout. A to je správné, to musíme udělat úplně všichni. Ale ty nejmenší obce tu šanci moc nemají, protože ty zase nemají tak velké příjmy, ale mají třeba rozsáhlé katastrální území. Musí spravovat místní komunikace atd.

Čili ono se to nedá všechno hodit do jednoho balíku. Proto také dneska je třeba Svaz měst a obcí a pak je Svaz místních samospráv, což jsou spíš ty malinké samosprávy.

A jejich zájmy hájí dneska přes tisíc obcí. Já bych byl rád, kdybychom našli nějaký konsenzus i s vládou, aby si tohle všechno uvědomila a aby doopravdy situaci v těch nejmenších obcích ještě nezhoršovala tím, co máme dnes tady před námi, co by na nás chtěla, abychom schválili. Děkuji za pozornost.