Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové. Já v tom svém vystoupení si budu v podstatě odporovat, protože vždycky něco řeknu pro podporu toho navrhovaného pozměňovacího návrhu, navýšení limitů, pak to zase řeknu proti, protože tak jak jsem se na to díval, není to úplně černobílé.

Souhlasím s tím, že inflace od roku 2014 sežrala možná 100 procent té částky, která byla stanovena. Bohužel ale ten argument je pravdivý jenom napůl, protože to je stejně relevantní, když řeknu, že se navýšila inflace od roku 2014, jako když někdo tvrdí, že cena elektrické energie v roce 2022 v ČR stoupla nejvíce v EU. Je to pravda. Ale neznamená to, že je nejdražší. Nikdo nebere tu výchozí základnu, nikdo nesrovnává, jak byly nastavené limity v roce 2014, jestli byly výš než v EU, nebo srovnatelné v EU. Takže nevím, kterému argumentu dát přednost.

Zaznívají argumenty, že schováme další část veřejných zakázek do šedé zóny. Asi je pravdou, já jsem neměl možnost to spočítat, ale zaznělo to na klubu, když jsme měli pana ministra, že 11 až 12 procent HDP se utrácí tímto způsobem. To je docela významná částka. Tímto navýšením dojde pochopitelně k navýšení těch soutěží bez pravidel.

Na druhou stranu nemohu souhlasit s tím, že je to absolutně bez kontroly. Když se podívám na veřejný sektor, každé zastupitelstvo, obce, města nebo kraje, má své kontrolní mechanismy. Malé obce to kontrolují přímo zastupitelstvem, města, kraje mají své kontrolní výbory – zastupitelstva. Ta kontrola tam prostě je. Všechny obce, všechny kraje v případě dotací ze státu jsou pod kontrolou jednotlivých ministerstev. Tady je zase jiný problém, že každé ministerstvo má jiná pravidla. Utrácíte dotaci, nebo využíváte dotaci z ministerstva dopravy, máte jiná pravidla než u dotace z ministerstva životního prostředí, nedejbože z ministerstva kultury.