Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych vás zde seznámit s průběhem projednávání tohoto tisku ve VHZD. 

Tisk byl projednán na 2. schůzi výboru dne 22. listopadu 2022. Na výboru byly diskutovány navrhované úpravy, které se týkají oblasti daně z přidané hodnoty. Já zde budu stručnější, protože většinu těchto změn už tady prezentoval pan ministr. Týkají se zvýšení limitu ročního obratu pro povinnou registraci k DPH z 1 na 2 miliony korun, změny v institutu kontrolního hlášení, kde jde o zcela jistě žádoucí prodloužení lhůty pro reakci na výzvu správce daně pro podání následného kontrolního hlášení ze současných, možná až nesmyslně krátkých 5 dnů ode dne doručení výzvy na 17 kalendářních dnů, v případě doručování výzvy prostřednictvím datové schránky, a s tím související – dalším cílem je zmírnit důsledky pokut, které souvisí s kontrolním hlášením, ve smyslu jejich zmírnění.

V rámci novely zákona o dani z příjmů, kde je také několik změn, je tam již zmiňované související zvýšení paušálního limitu z 1 na 2 miliony korun, což je ale dobrovolná věc, takže podnikatelé ji nemusí využít. Určitě pozitivně lze hodnotit i prodloužení režimu mimořádných odpisů na roky 2022 a 2023 i navýšení částky ročního příjmu, do které nemá poplatník povinnost podat daňové přiznání.

Jako diskutabilní se jeví to, co původní vládní návrh neobsahoval, ale bylo to do zákona včleněno až formou pozměňovacího návrhu ve sněmovně, a to je již zmiňovaná daň z neočekávaných zisků, která se zavádí jako nová podkategorie daně z příjmů právnických osob, která je samostatnou daní. Výnos nové daně se má alokovat pro účely zmírnění dopadů skokového nárůstu cen energetických produktů. Období dočasného uplatnění této daně jsou kalendářní roky 2023 až 2025. Jak už bylo zmíněno, počítá se s tím, že bude výlučným příjmem státního rozpočtu, bez dopadu na rozpočtové určení daní.

Jako zpravodaj jsem na výboru vyjádřil politování nad tím, jak se řada systémových kroků, které vedou ke zlepšení podnikatelského prostředí, zcela ztratila v mediálním zájmu o tzv. windfall tax, což je škoda, protože opravdu tento návrh obsahuje řadu užitečných změn, které poněkud zapadly.

Ke zvolenému řešení daně z neočekávaných zisků v podmínkách ČR lze mít asi řadu legitimních otázek a výhrad. Poměrně těžko uchopitelnou otázkou je pominutí zdanění rozhodného roku 2022. Za toto rozhodnutí však nese plnou politickou odpovědnost předkladatel, resp. vláda. Přitom na rozdíl od nařízení Rady EU, ze které toto opatření vychází, je platnost daně z neočekávaných zisků v ČR až do roku 2025, kde v tomto nařízení zmíněném je uvedeno, že by to mělo být vztaženo na roky 2022 a 2023. Přičemž jenom poznamenávám, že nejde o legislativní rozpor s evropskou legislativou. Jenom o odchylku od toho doporučení.

Dá se očekávat, že další firmy se v letech 2023 a následujících letech logicky budou snažit o daňovou optimalizaci za účelem minimalizace plateb daně z neočekávaných zisků. Je velkou otázkou, a to tady bylo také zmíněno už, zda tato daň skutečně přinese deklarované očekávané příjmy do státního rozpočtu již z důvodu zmíněného chování firem. Dále se jistě promítnou dopady novely energetického zákona, který jsme před chvílí schválili, ale to zde bylo také zmíněno.

Způsob vytváření tak zásadního finančního nástroje skrze poslaneckou iniciativu, tj. myšleno zavedení zcela nové daně, byť jenom dočasného charakteru, by však mělo být podrobeno posouzení v připomínkovém řízení.

Souhrnně můžu říct, že na jednání výboru byl podán jeden pozměňovací návrh, týkající se zapojení části výnosů z daně z neočekávaných zisků do rozpočtového určení daní. Tento návrh však nebyl výborem podpořen.

Mohu říct, že k samotné dani z neočekávaných zisků je podle mého názoru třeba přistoupit pragmaticky. Reakce na bezprecedentní krizi je politickým řešením, které bylo přijato jako široký kompromis v Poslanecké sněmovně. Už jsem zmiňoval, že jde podle mého názoru o nežádoucí legislativní praxi, která se týká té daně z neočekávaných zisků. Mimo jiné musím konstatovat, že jako Senát jsme opět postaveni před situaci, kdy fakticky s ohledem na běh lhůt nemáme jinou relevantní možnost než postoupit novelu ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou, za předpokladu, že chceme, aby účinnost byla k požadovanému datu 1. ledna 2023.

Závěrem, pomineme-li zmíněnou daň z neočekávaných zisků, je úprava daňových zákonů v jedné novele určitě zdařilý krok, který umožňuje projednat tento záměr komplexně a srozumitelně. Většina systémových změn je pozitivních a směřuje ke zjednodušení a i vyšší efektivitě správy a výběru daní.

Vzhledem k uvedenému a zejména k řadě pozitivních změn týkajících se úprav daňových zákonů pro podnikatele výbor těsnou většinou doporučil schválit návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám.