Děkuji, dámy a pánové, já do obecné rozpravy. Moje stanovisko k tomuto zákonu je negativní od samého počátku a myslím si, že ten zákon je zbytečný, protože platná právní úprava zná mnoho způsobů, jak zveřejňovat smlouvy a zákon o registru smluv nepřináší v tomto ohledu nic nového. Jak okruh povinných subjektů, tak rozsah poskytovaných informací jsou v zákoně o registru smluv navíc vymezeny úžeji než ve stávajícím zákoně o svobodném přístupu k informacím, takže jediný dopad, který zákon fakticky má, je, že tisícům soukromých, ale i veřejných subjektů zkomplikoval život. Pro mě je registr smluv jen další centrální databází určenou pro sběr dat určitého charakteru, který přinese víc škod než užitku.

Takže na úvod bych rád řekl, že stejně tak nesouhlasím se schválením této novely a podpořím návrh o zamítnutí. Pro případ, že neprojde návrh na zamítnutí, pak podpořím, abychom o návrhu jednali v podrobné rozpravě a rozšířili okruh povinných subjektů také o některé neziskové organizace, které čerpají peníze z veřejných zdrojů. Pozměňovací návrh vám byl rozdán a všichni dobře víme, že podmínky účasti na veřejných prostředcích stát spravuje velmi vágně a není zákonem jasně a transparentně určeno, na co konkrétně veřejné prostředky mohou být poskytovány a jaký je jejich konkrétní účel plnění. Není nastavena zpětná vazba, chybí efektivní kontrola, chybí kvalita a důvěryhodnost. Chybí jasný instrument kvality neziskové organizace, jehož plnění by bylo navázáno na možnost čerpání veřejných prostředků a s tím i větší zprůhlednění financování nevládního sektoru ze státního rozpočtu. Uvedu několik příkladů.

Nejvyšší kontrolní úřad nedávno zjistil, že projekty z programu spravovaného ministerstvem vnitra mezi léty 2011-2015 získaly přes 720 mil. Kč. Podle kontrolorů není vyhodnocení programu migrační politiky spolehlivé, protože není možné zpětně kontrolovat údaje o klientech projektů. Třeba Sdružení pro integraci a migraci mělo v roce 2014 příjmy z dotací přes 8 mil. Kč a stejnou částku podle výroční zprávy využila na náklady související se mzdami, odvody a cestovnými. Kolik tedy vynaložilo sdružení na pomoc migrantům, zřejmě nikdo neví. Člověk v tísni získal v roce 2014 celkem 145 mil. na 99 různých projektů. Známe tyto projekty? Nedublovaly se? Jak moc byly úspěšné? Dalším příkladem je Poradna pro integraci. Poskytuje právní a sociální pomoc cizincům, překládá kurzy češtiny, prezentace, přednášky či workshopy. V letech 1999-2015 získala z veřejných prostředků 81 milionů. Konkrétní výstupy, zpětná vazba neexistuje.

Jinými slovy máme tady řadu poměrně velkých nevládních organizací, které jsou dlouhodobě připojeny na veřejné rozpočty. Neziskové organizace však v tomto zákoně nejsou výslovně stanoveny povinnými subjekty, a to já považuji za špatné. Jsem přesvědčen o tom, že neziskové organizace, které čerpají od státu finanční prostředky minimálně v roční výši 1 mil. Kč, by měly být výslovně jako povinné subjekty uvedeny. Aby ti, co často nejvíc křičí po transparentnosti a boji proti korupci, nekázali vodu a nepili víno.

Jsem si samozřejmě vědom, že to je jen symbolická změna, a to s ohledem na to, co jsem uvedl, ale považuji to za fér a nechápu, proč se tomu některé neziskové organizace neustále tak brání. Jen pro informaci, v roce 2014 vynaložil státní rozpočet na neinvestiční transfery nestátním neziskovým organizacím přes 13 mld. Kč. Další stovky milionů byly vynaloženy na transfery uvedeným právnickým osobám z rozpočtu územních samosprávných celků a nevládní organizace tak v podstatě žijí z veřejných prostředků a mělo by být v zájmu zvýšení transparentnosti a kontroly nakládání s veřejnými prostředky, aby se na ně povinnost uveřejňovat smlouvy z registru také vztahovala.

Abychom nezatěžovali zbytečně ty malé, ne jen ty větší a velké, tak si myslím, že by bylo vhodné vést v registru smluv pouze takové neziskovky, které používají prostředky z veřejných rozpočtů alespoň v minimální výši 1 mil. Kč ročně. Hranice 1 mil. Kč reflektuje skutečnost, že podle centrální evidence dotací z rozpočtu činila v letech 1999-2015 výše dotace čerpané ze státního rozpočtu v průměru na příjemce správní formy spolku, nadace, nadačního fondu, ústavu nebo obecně prospěšné společnosti 1,5 mil. Kč. A díky zavedení uvedeného limitu tady nebudou administrativně zatěžovány zejména menší nevládní organizace.

Já bych jen malou poznámku, já jsem i na našem výboru předkládal tento návrh. Musím říci, že neprošel, nicméně podporu tomuto zveřejňování neziskových organizací vyjádřil i tady kolega od vás, pan Michálek, kterému se to líbilo, a nabídl dokonce i spolupráci v dikci tohoto zákona. Děkuji.