Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Neočekávejte ode mě tak důkladný a duchaplný rozbor jako od kolegy Canova, já mu za něj děkuji. 

Je jasné, proč ty zákony dnešní projednáváme v tomto pořadí, protože tak to také bude, že nejprve se z těch příjmů odvede ten odvod 90procentní, až ze zbytku se bude platit mimořádná daň. Kolega Canov tady ale také upozornil na ten rozpor, protože zatímco tam ten rozpor, který jsme před chvilkou schválili, se týká, mohu říct, zdaňovacího období, i když nejde daň, prosince a pak roku 2023, zatímco tento 2023 až 2025, tudíž je tam určitý rozpor.

Daňový balíček tady dostáváme každoročně, vždy se v něm hlasuje o změně různých daňových zákonů pro další zdaňovací období.

Přiznám se, že o tom, zda tento zákon podpořím, nebo zda podpořím pozměňovací návrhy, v případě, že na ně dojde, se rozhodnu až na základě diskuse, která, vidím, že bude bohatá, protože se to ve mně bilo. Předpokládám, že především se ten zákon týká snížení rozpočtových schodků, proto je tam ta mimořádná daň, aby se pokryly náklady, které stát má teď v souvislosti s kompenzací cen energií. To samozřejmě podpořit chci.

Ale jsou tam dvě, tři, čtyři věci, které naopak se mi úplně nelíbí. Teď je otázka, co převáží. První věc, kterou bych chtěl zmínit, je to, co ten zákon neobsahuje. To je to, co jsme tady provedli, nebo provedla to pak sněmovna, protože nás tady přehlasovala, a to je zrušení superhrubé mzdy v minulém období, kdy se udělal největší rozpočtový schodek ve výši asi 100 miliard korun. Ale vláda má mantru, že nebude zvyšovat daně, takže tímto ty teď mimořádné rozpočtové schodky krýt nehodlá. Připomínám, že to byl Senát, kde se bojovalo o to, aby při výpadku zrušené superhrubé mzdy obce dostaly alespoň nějakou kompenzaci. O těch kompenzacích, o to bojujeme, v podstatě co já pamatuji, za těch 16 let. Většinou marně... Někdy se nám něco podaří.

Druhá věc, která se mi nelíbí u té mimořádné daně, to je, možná pan ministr vysvětlí, proč zvolili takovou hranici, to je u toho bankovního sektoru ta hranice 6 miliard korun úrokových příjmů, přesto, jak jsem viděl v televizi v diskusi, ČNB doporučovala nižší hranici, tuším 3 miliard korun, možná pan ministr vysvětlí. V každém případě jakákoli hranice vždy není dobře, protože ti, co mají 5,9 miliard korun, ti můžou mít zisky, jaké chtějí, ti, co mají 6,1, tak ti odvedou. Neříkám, že by to bylo u hranice 3 miliard jinak, ale myslím si, že by to mělo platit pro celý ten bankovní sektor. To by asi bylo spravedlivé.

Věc, která byla tady podávána jako pozitivní, to je snížení administrativy u podnikatelů, zvýšením hranice pro daň z přidané hodnoty a pro paušální daň z 1 milionu na 2 miliony korun. Určitě, je to pravda, je to snížení administrativní zátěže, ale já bych se přesto dovolil připomenout, že se jen rozšiřují nůžky mezi zdaňováním podnikatelů a zdaňováním zaměstnanců. Na tom si myslím, že se shodnou už i všichni odborníci. Já tady v žádném případě nechci říct, že podnikatelé jsou ti, kteří to mají nějak extra lehké, ne, naopak mají spoustu jiných potíží, ale zaměstnanec je zdaněn naplno, podnikatel má prostě více možností. Má možnost uplatnit až do výše 60 procent náklady paušálně, nebo může teď využít té paušální daně, která přece jenom je mnohem nižší, než kolik bude platit při stejných příjmech zaměstnanec.