Ty se v rámci posledních pěti let zvýšily o 51,4 % na 845 milionů korun. Z toho zhruba 500 milionů korun získaly pražské sportovní organizace. Přes tuto skutečnost se současnou úrovní finanční podpory cítí ohrožena více než polovina z nich (57,5 %). Prostřednictvím online dotazníku se proto do příprav plánu zapojují jak sportovní kluby a tělovýchovné jednoty, tak i školy a sami obyvatelé. Své návrhy již sdílelo přes 1 400 občanů.

Strategický dokument připravovaného Plánu rozvoje sportu a sportovních zařízení počítá s účinností od příštího roku až do roku 2032. První fáze projektu, tedy analytické práce, které započaly zhruba před rokem, již magistrát dokončil. V rámci nich byla mimo jiné komplexně zmapována pražská sportoviště.

V současné době se tak uskutečňuje další fáze, konkrétně přípravy návrhové části. „Do přípravy se zapojila celá řada městských částí, pro které je sport, stejně jako pro nás, prioritou. Tato spolupráce vytváří důležitý předpoklad, že připravovaný plán bude kvalitní a bude budovat pozitivní vazby směrem k vertikální a horizontální spolupráci,“ uvádí radní hl. m. Prahy pro oblast školství, sportu, vědy a podpory podnikání Vít Šimral.

Návrhy mohou sdílet kluby, školy i obyvatelé

Od roku 2015 se celkové výdaje Prahy na sport zvýšily o 51,4 % v běžných cenách na úroveň 845 milionů korun v loňském roce. Dosahují tak zhruba 1 % celkového ročního rozpočtu města. Pro více než polovinu sportovních organizací je však současná podpora nedostačující. Důležitým aspektem plánu jsou proto i názory všech dotčených zájmových skupin. A to nejen samotných sportovních organizací, svazů, klubů, tělovýchovných jednot či provozovatelů sportovišť, ale také zástupců města a městských částí, škol a samozřejmě také veřejnosti.

Magistrát proto v rámci přípravy plánu provozuje dotazníkové šetření, jehož prostřednictvím mohou obyvatelé, a zejména pak ti sportující, vyjádřit své potřeby a preference v dané oblasti. Zatím se jen z řad veřejnosti sešlo více než 1 400 názorů a návrhů.

„Při získávání informací jsme opakovaně oslovili všechny pražské sportovní organizace a školy. Jejich odezva byla většinou pozitivní, uvítali, že se strategií sportu v Praze chce někdo takto systematicky zabývat,“ říká Tomáš Buriánek, odborník na sportovní problematiku poradenské společnosti Moore Czech Republic, která na tvorbě plánu spolupracuje.

Díky dotazníkovému šetření se magistrátu podařilo do příprav zapojit celou řadu zainteresovaných subjektů. „Podařilo se nám získat data ke sportu od 295 sportovních klubů a tělovýchovných jednot a také od 239 škol a školských zařízení. Právě o takové zapojení jsme usilovali,“ dodává Tomáš Buriánek.

Sportoviště jsou v Praze nerovnoměrně rozložená

Podle nově vytvořené evidence se v Praze nachází 1 176 sportovních areálů skládajících se ze 3 452 samostatných sportovních ploch. U vnitřních multifunkčních ploch je ale podle šetření problémem jejich vytíženost, která prakticky neumožňuje další růst sportovní nabídky. Pražská sportovní infrastruktura je navíc velmi nerovnoměrně rozložená. Prahu proto čekají významné výzvy s ohledem na měnící se sídelní strukturu, kdy se má počet obyvatel zejména v periferních městských částech do roku 2050 až zdvojnásobit. Jedná se především o Prahu 22, Dolní Počernice, Dolní Měcholupy a Kolovraty.

Zapojit se do dotazníkového šetření lze až do poloviny září, odkaz na dotazník zájemci naleznou na webu Praha Sportovní (ZDE). K předem definovaným tématům se v současnosti také opět scházejí odborné pracovní skupiny, které musely svou činnost v období mimořádných opatření dočasně pozastavit.