Ve své gesci má rozvoj města a informační technologie. Právě na rozvoj města klade veliký důraz, mezi jeho priority patří podpora Plavebního stupně Děčín na Labi. V děčínské politice jste nováčkem.

Jak vnímáte město Děčín – a proč jste se zde rozhodl kandidovat?
Velmi rád bych lidem v Děčíně vrátil hrdost na město, které je naprosto unikání tím, jak je krásné, kde je položené, jaké má okolí, jaké má zajímavé lidi, jakou má minulost a v zemi výjimečné tradice související s Labem. Lidé by na Děčín měli být pyšní jako v minulosti, kdy tu fungovala plavba a kdy Děčín v rámci státu plnil roli brány do Evropy pro plavbu a významnou část našeho exportu a importu. Máme tu pro ni ideální podmínky: řeku, loděnice, přístavy, průmysl. Ostatně čtyři roky působím v loděnicích, k Děčínu mám srdečný vztah. Když jsem před volbami mluvil s lidmi v Děčíně, zdaleka ne všichni sdíleli můj názor, že máme tak krásné a zajímavé město; říkají, že se tu nic neděje a že jejich děti odjíždí za prací jinam. Dostal jsem velkou chuť podílet se na tom, abychom Děčín změnili. Když přišla nabídka od pana primátora Jiřího Anděla kandidovat v Děčíně za ANO, tak mi došlo, že všechny moje aktivity, kterým jsem se dosud věnoval, do této nabídky logicky zapadají – a já ve své práci budu moci pokračovat, jen z jiné pozice. Podařilo se.

Jste velký zastáncem plavby na Labi. Jak vidíte v Děčíně její budoucnost?
V Děčíně může a musí být plavba. Samozřejmě musí fungovat v jiném mixu než v minulosti, zmíním například narůstající trend plavby hotelových lodí, ale i vzrůstající obliba rekreační plavby. Velkou výzvou pro plavbu je též potřeba nových přepravních směrů pro energetické suroviny, jako je možnost vozit benzín a naftu do terminálu ČEPRA Hněvice nebo dovoz zkapalněného plynu či vodíku. A přitom nyní hrozí, že tu třeba za pět let nebudeme mít loděnice, protože je Labe většinu roku nesplavné. Například v Ústí nad Labem nebo Valtířově již loděnice zanikly. My ty děčínské můžeme ještě zachránit. Pracoval jsem na podpoře plavby jako ředitel Ředitelství vodních cest ČR, nyní v tom budu pokračovat. V této problematice je ale třeba součinnost města, kraje a státu. Právě stát musí loděnice podpořit a říct, jaká je jeho strategie a co chce vozit po řece. A k tomu všemu je nezbytně nutné postavit Plavební stupeň Děčín.

Co vše podle vás Děčín k rozvoji potřebuje?
Kromě zmíněného Plavebního stupně naše město potřebuje rychlý a přímý dálniční přivaděč k D8, a to nikoliv přes Ústí nad Labem; stačí se podívat, jak je v dopravní špičce silnice podle Labe do Ústí přetížená, navíc tudy přece nebudeme jezdit do Drážďan. Důležitá je i revitalizace východního nádraží jako rozvojové zóny, musíme udržet v Děčíně lidi, aby nám neodcházeli jinam, a proto udržet pracovní místa… Témat k řešení je před námi celá řada a vzájemně spolu souvisí. Jsem rád, že se na rozvoji budu moci jako náměstek primátora přímo podílet, koordinovat ho a být hnacím motorem. Je to pro mě obrovská výzva. Témata, která jsem zmínil, byla i součástí naší předvolební kampaně a obyvatelé Děčína nám k nim dali ve volbách opravdu silný mandát, když nás s velikým náskokem zvolili. Při sestavení koalice jsme proto respektovali přání voličů, naše dvoubarevná koalice přesně odráží volební výsledek, je složená ze dvou nejsilnějších stran. Slibuji, že ze své pozice udělám vše proto, abychom slova přeměnili v činy, abychom pohnuli těmi základními projekty, které jsou tak potřebné k rozvoji našeho města.

Jak jste již zmínil jednou z vašich priorit je stavba Plavebního stupně Děčín. Proč je podle vás pro naše město tak důležitý?
Víte, Plavební stupeň Děčín má pro Děčín mnohem širší význam než pouze splavnění Labe. Například je potřeba urychlit schválení nového územního plánu města, a to tak, aby ho stavba Plavebního stupně neblokovala, ale zároveň aby v něm a jeho nové variantě zůstala. Potřebujeme územní plán schválit, lidé a podnikatelé na změny již netrpělivě čekají. Stavbou plavebního stupně se dotvoří město tak, jak bylo dlouhodobě plánováno, vždyť nízká hladina vody dělá problémy přístavům a loděnicím na území města. Díky stabilní hladině lépe využijeme nábřeží a náplavky, rozšíří se možnost vodního sportování, plavební stupeň řeší ale i protipovodňová opatření, zadržení vody v krajině, výrobu elektřiny pro město… těch pozitiv je opravdu hodně. Velkou výzvou je například boj se suchem a snižování podzemní hladiny vod, který je v době narůstajících extrémů počasí stále aktuálnější. A pozor, zdůrazňuji, že jsou v souvislosti se stavbou potřeba kvůli ochraně přírody kompenzační opatření a pokud nebudou dostatečná, budu sám lobovat za to, aby byla následně rozšířena. Ale zároveň není možné je neustále donekonečna zkoumat a vlastní přípravu a realizaci potřebného díla odsouvat o desítky let. Je třeba začít stavět – a současně pracovat právě na efektivních kompenzačních opatřeních. Projekt Plavebního stupně je nyní tak doladěný, že pokud se nepostaví, městu a jeho rozvoji to velmi uškodí. Vždyť jeho součástí bude například vodní elektrárna, která ročně vyrobí energii za více než miliardu korun.

Právě výroba energie zní v současné situaci jako hodně silný argument.
Nacházíme se ve složité době právě pokud jde o energie – a také bezpečnost. Plavební stupeň je třeba uchopit tak, abychom se této době – a změnám, které přináší, – přizpůsobili. Musíme změnit pohled na rozvoj, na jeho nesmyslné blokády a aby se jednotlivé stavby nestaly rukojmí například aktivistů. A to říkám z pozice, že já sám jsem ekolog.

Co dalšího bude pro vás v rozvoji města prioritou?
Předně musím zmínit, že chceme jako nové vedení města navázat na to, co je hotové a rozpracované, jako jsou například solární elektrárny na školách či akce, na které jsou schválené dotace. Chci se věnovat i SmartCity. Ve městě chybí například parkovací místa, to je třeba intenzivně řešit například výstavbou parkovacích domů, a to v několika lokalitách. Důležitá je i revitalizace Bynova. Zaměřím se také na rekonstrukci Teplické ulice. Z rozvojové zóny východního nádraží se může stát moderní centrum města, kde bude mít svoje místo výzkum, školství, vodíkové hospodářství. Je třeba vrátit do města spoustu aktivit. Je důležité vytvořit zázemí pro firmy, aby nám neodešly do zahraničí. Nevíme, co přicházející krize firmám přinese, Děčín má ale velký potenciál, aby se tu dobře podnikalo – a aby se tu lidem líbilo, aby se tu bavili, aby měli kam jít za sportem, rekreací a zábavou. Zmíním třeba dotažení náplavky pod knihovnou, kde by měla vzniknout klidová zóna s tím, že auta uklidíme do parkovacího domu.

Parkování souvisí s dopravou. Právě doprava je v našem městě poměrně bolestivá záležitost. Jak ji chcete řešit?
Pro mě je to priorita. Prověříme současný stav. Zřídili jsme již dopravní komisi, spolupracujeme s ČVUT v Děčíně. Musíme dořešit průtahy městem, nicméně je třeba si uvědomit, že řada komunikací ve městě nepatří nám, ale kraji nebo státu. Například Nový most. S nimi je třeba jednat a spolupracovat.

Volební období trvá čtyři roky. Co byste si přál za tuto dobu přál dokázat?
Mým neskromným cílem je přilákat do Děčína nové obyvatele tak, abychom se stali opět padesátitisícovým městem, což by znamenalo vyšší finanční příspěvek od státu. Přál bych si, aby v našem městě byla práce i zábava, aby se zde dobře bydlelo, zkrátka, aby tu lidé chtěli žít.