Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych se vyjádřil k problematice v poněkud širší rovině, protože ta vážnost situace si to zaslouží. Takže úvodem bych chtěl deklarovat tak zvanou mantru, což znamená recitaci. My žijeme skutečně v bezprecedentní době, protože se překrývají dvě, možná vlastně tři krize: pandemická, mezinárodně politická potažmo ekonomická a klimatická s projekcí do všech oblastí našeho života. Každá tato oblast má své vlastní specifické zákonitosti, například pro ilustraci: v letovém provozu, jak sami vidíme v podstatě denně, jsou dopady vidět okamžitě. Ve školství a zdravotnictví v podstatě s velkým odstupem, ale o to jsou tyto důsledky závažnější. A velmi obtížně reparovatelné. Za této situace resort zdravotnictví a zvládnutí této velmi komplikované situace vyžaduje komplexní strategii, která buď zcela chybí, anebo je mi utajena. Ilustrativní poznámka: Před třemi týdny pořádali novináři konferenci s účastí přibližně třiceti tak zvaných influencerů ze všech možných segmentů zdravotnictví. Byli tam ředitelé pojišťoven, ředitelé nemocnic, bývalí ministři, jejich náměstci a také současní poslanci z koalice i opozice, zde přítomný kolega Philipp a nepřítomný kolega Svoboda.

V podstatě vyznění této konference spočívalo v takové v podstatě opakovaně deklarované větě, že zdravotnictví nevzkvétá. Takže na tom v podstatě panovala naprostá shoda. Shoda panovala v tom, že souběhem výše uvedených vlivů se kvalita poskytované péče a dostupnost zhoršuje a záležitost vyžaduje systematické řešení. Tady opakovaně byla deklarována skvělá dostupnost, úroveň, nebo adekvátní dostupnost, úroveň zdravotní péče v Čechách. Já vždy říkám, že tato dostupnost a kvalita se velmi obtížně definuje a my se o to vůbec nesnažíme. A jak tady tedy opakovaně zaznělo: ano, pro vás všechny, věřím, že vám dostupnost zdravotní péče a kvalita je skvělá, ale podívejte se, jak to vypadá v Teplicích, jak to vypadá ve Frýdku-Místku, jak to vypadá v Chomutově. Ta kvalita je naprosto jiná a dostupnost a já se s tím setkávám v podstatě denně. Na naprosto banální, nicméně život zásadně ovlivňující vyšetření, jako například echografie srdce nebo koloskopie, se i v Praze čeká několik měsíců. A v oblastech, o kterých jsem se zmínil, se čeká v podstatě půl roku.

A podtrhuji, že této konference se ze všech pozvaných přes předběžný příslib nezúčastnili ministři za koalici financí a zdravotnictví. Jinými slovy, nebyli ochotni přiznat, že jim strategie chybí, a necítili se dostatečně silní v kramflecích, aby své problematické kroky obhájili.

S odstupem několika dnů jsem se zúčastnil zasedání vědecké rady Ministerstva zdravotnictví, jejíž vyústění bylo podobně neakční a nic neříkající. A shodou okolností jsem okamžitě bezprostředně odtamtud odjel na konferenci o organizaci zdravotnictví v Izraeli. A bohužel bez překvapení musím konstatovat, že se jedná o jiný svět. Jedná se o svět vědomý si problémů, o svět, který je ochoten ty problémy skutečně pojmenovat. A který je také nabitý energií tyto problémy řešit. A pouhou součástí mozaiky, ale nikoliv v žádném případě zanedbatelnou, čtyři miliardy v žádném případně nejsou zanedbatelné, jsou příjmy zdravotních pojišťoven, kde platba za státní pojištěnce hraje nezanedbatelnou roli. A v této souvislosti reálné snížení tohoto příjmu je hazard, který si v současné době v žádném případě nemůžeme dovolit.

Jenom za rok 2021 klesly zdravotním pojišťovnám jejich rezervy o 19 miliard. Systém zdravotního pojištění dokázal absorbovat krizové výdaje díky rezervám zdravotních pojišťoven a díky také obdivuhodnému nasazení většiny zdravotníků. Pokud má ale systém zdravotního financování být i nadále udržitelný, pak výdaje pojišťoven musí odpovídat jejich předpokládaným příjmům. A na to se v podstatě tedy zapomíná a resort je krácen jako žádný jiný ve svých příjmech.