1. Udělá-li něco vláda dobře, nebo její opatření jsou úspěšná, je třeba se především přísně chránit toho, aby dal člověk najevo, že to uznává. Naopak je vhodné co nejčastěji opakovat, že "to jsme přece říkali od začátku". Tuto větu mají voliči nejraději.

2. Pokud by snad nějaký šťoura namítl, že jsme nic takového neříkali nebo dokonce tvrdili opak, třeba mrazivě odpovědět, jestli si je tazatel vědom toho, že naši politici byli první, kteří navrhovali šít roušky v barvách tibetské vlajky.

3. Udělá-li vláda nebo některý její reprezentant něco špatně, i kdyby to bylo v sebelepším úmyslu a pod jakkoli omluvitelným tlakem, je vhodné to nazvat projevem naprosté neschopnosti, škodičství, papalášství či totalitního smýšlení. Pokud se za to omluví, je nejlépe to rozdrtit dovětkem, že se takové omluvě věřit nedá. Pokud jsme trochu zaspali a zmíněné nadávky už využily jiné opoziční strany, pomožme si slovy, že o takové hlouposti jsme ještě nikdy neslyšeli (vzhledem ke známé krátké politické paměti lze slova "nikdy neslyšeli" využít bez obav opakovaně).

4. Pokud přijde vláda s nabídkou, jak občanům finančně pomoci, třeba urychleně najít aspoň jediného brblala, kterému to nebude vyhovovat. Z něj pak třeba udělat exemplární příklad "poškozené majority" a odmítnout nápad celý. Pokud se nedá nikdo takový rychle najít, doporučuje se prohlásit, že to je směšná nabídka a navrhnout vlastní řešení, kdy se k číslům vlády přidá 20-30%. Není třeba se bát, že by někdo spočítal, že tolik peněz stát vůbec nemá. Na to není čas a pravděpodobnost, že by se to vážně zvažovalo, je nulová.

5. Při všech rozhovorech v médiích třeba říkat, že máme množství dokonalých řešení, na kterých od začátku pracují naši experti. Pokud by se snad stalo, že nějaký méně inteligentní novinář se zeptá, kde ti experti byli doposud, odpovíme mu, že naši odborníci rostou s problémy. Spřátelenému člověku z vedení redakce pak třeba vysvětlit, že by si měl na takového ignoranta dát pozor a nejlépe ho přeřadit do zemědělského vysílání.

6. Vše, co musí projít parlamentem (například prodlužování nouzového stavu), je třeba prohlásit za nejasné a požadovat schvalování v kratších etapách. To nám umožní objevovat se pravidelně ve vládě nepřátelských médiích, kde můžeme oprávněně tvrdit, že bez nás by se nic užitečného neodsouhlasilo. Na to, že by to bez nás šlo hladčeji, si žádný novinář netroufne upozornit, aby nebyl přeřazen do zemědělského vysílání.

7. Nemáme-li žádný nápad, co a jak udělat lépe, můžeme alespoň šít roušky v barvě tibetské vlajky. Kdyby nás snad v příštích volbách nikdo nevolil, můžeme je využít jako vítaný základ našeho budoucího podnikání, třeba v cestovním ruchu.

(převzato z Profilu)