Kdyby se ČR minulý týden nevyšvihla na pozici absolutního světového rekordmana v počtu nakažených na jeden milion obyvatel, asi by tento příspěvek nevznikl.

Problém je v tom, že tento rekord nesvědčí ani tak o nějaké vysoké „vnímavosti“ Čechů vůči nákaze Covid-19, jako spíše o celosvětově nejvyšší míře nezodpovědnosti (nebál bych se říci dokonce blbosti) značné části populace, žijící v naší malé, historicky často těžce zkoušené české kotlince.

Je také velmi nelichotivým vysvědčením (ne)kvality naší politické scény a (ne)schopnosti vládnoucích kruhů vypořádat se s reálnými hrozbami a jejich dopady na nás, české občany. Opravdu nevím, na co čeká vláda, na co čeká premiér Babiš nebo ministr vnitra v konfrontaci s realitou.

Pokud vláda nezačne bez ohledu na opozici skutečně vládnout, tvrdě prosazovat přijatá opatření a především jasně a srozumitelně vysvětlovat jejich důvod a konkrétní dopady, dojde k realizaci katastrofických scénářů, k přehlcení a kolapsu zdravotnického systému, kolapsu logistiky a obrovským bezpečnostním problémům, které nebude mít šanci jakkoliv zvládnout. 

Proto jsem se rozhodl zveřejnit následující odborně věcný, lidsky moudrý a srozumitelně vyjádřený názor na problematiku vakcíny a očkování proti nemoci Covid-19. Vzešel z pera (tedy vlastně z klávesnice) známého a vysoce kvalifikovaného lékaře – epidemiologa, vědce a pedagoga (pro ty, kteří ho bytostně nesnášejí, nejde o Romana Prymulu). Prosím, zkuste se nad jeho slovy bez emocí zamyslet.

„Jako epidemiolog se mohu vyjádřit k obecným úvahám o vakcinaci a jsem spíše skeptikem. Nabízím alespoň některá fakta:

• Jisté je, že žádná vakcína ještě nikdy nebyla stoprocentně spolehlivá, a účinnost Covid vakcín může prověřit pouze čas, tedy jedině to, že očkovaní lidé skutečně následně neonemocní, resp. neinfikují se, optimálně v horizontu několika let. Pokud se na nich bude virus nepozorovaně pasážovat bez znatelných klinických příznaků (což zatím není zcela jednoznačně vyloučeno), mohou být dalšími zdroji nákazy.  Jiné spolehlivé prověření efektu očkovacího programu, než že nákaza z populace vymizí, opravdu není.

• Proočkovanost potřebná k zastavení epidemického procesu  (60 %?) je pouze odhadována. Počítá se s kolektivní imunitou, která bude podmíněna kromě očkování i přirozeným promořením, resp. prožitím infekce. Zatím ovšem není známo ani to, jak bude imunita dlouhá, funkční, ani jak ji přesně změřit. Protilátková odpověď (obvyklý marker imunity) vypovídá o skutečné nevnímavosti / imunitě vůči Covid jen částečně.

• Očkovací kampaně nutně narazí časem na antivax hnutí. Zejména až se výhledově otevře téma očkování dětí (o tom se zatím nemluví ani v náznacích), kterým de facto nic nebude, a přitom mohou být velmi významnými zdroji nákazy. Lze očekávat odpor, přitom každoročně budou stále dorůstat nové vnímavé děti – potencionální zdroje nákazy.

• Žádné dobrovolné očkování v historii ještě nevedlo k úspěšné eliminaci nákazy. Efekt přinesly pouze programy povinného očkování (např. spalničky, obrna, neštovice).

• Je možné, že při dramatickém šíření nových variant viru dojde k úniku ze záběru vakcíny. Zatím se spíše doufá, že ne, ale i toto poznání přinese pouze čas.