Sadu legislativních změn v oblasti veterinárního a mysliveckého zákona, mezi nimiž je nástroj pro efektivnější boj s černými množírnami, zákaz norování a lovu lukem, přísnější podmínky pro myslivecký odstřel psů nebo zákaz nepřiměřeného uvazování psů představili spoluautoři návrhů Markéta Pekarová Adamová, Michal Kučera a Jiří Pospíšil.

„Ochrana zvířat je pro TOP 09 dlouhodobě důležité téma. Nejde přitom zdaleka jen o domácí mazlíčky, ale také o zvířata hospodářská nebo o volně žijící zvěř,“ říká k předkládaným zákonům předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová s tím, že pozměňovacími návrhy její poslanci navazují na již dříve schválené zpřísnění trestů za týrání zvířat, zákaz klecových chovů, zákaz drezury v cirkusech nebo na návrh zakotvit ochranu zvířat v Ústavě. „Většina pozměňovacích návrhů přitom směřuje k legislativním slabinám zneužívaným těmi, jimž na zdraví a pohodě zvířat zas až tolik nezáleží. Třeba množírnám.“

Právě provozovatelé množíren patří mezi ty, s nimiž se má vypořádat změna ve veterinárním zákoně. TOP 09 chce posílit význam tzv. PET pasů, které vydávají úředně pověření veterináři, a které jsou (na rozdíl od očkovacího průkazu) veřejnou listinou. Případné padělání těchto dokladů, které je běžnou praxí právě u množíren, tak bude možné trestat efektivněji než u očkovacích průkazů.

Domácí zvířata, zejména psy, má více chránit také zpřísnění podmínek pro uvazování psů. Dle pozměňovacího návrhu již nebude možné používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu prostředky, které zvířeti ze své povahy mohou způsobit bolest nebo poranění; typicky například řetězy.

„Vůči majitelům, kteří své psy nechávají na řetězu prakticky pořád, je aktuální podoba zákona na ochranu zvířat proti týrání v podstatě bezzubá. Majiteli psa stačí, když se kontrolorům veterinární správy vymluví, že pes je na řetězu výjimečně nebo na něm bývá jenom krátkodobě,“ uvádí předseda TOP 09 v Praze Jiří Pospíšil. „Skutečně prokázat nehumánní uvazování se pak daří jen v případech, kdy jsou s ním spojena doprovodná poškození typu dehydratace nebo podvýživy. Naše změna má vést k tomu, aby byl za týrání psa považován už samotný úvaz, a tedy bylo snazší uložit kromě peněžité pokuty taktéž zákaz chovu nebo odebrání zvířete.“

Další změna veterinárního zákona se týká laboratorních psů, pro které zavádí povinné čipování. V současnosti zákon určuje pouze povinnost tato zvířata řádně označit, nestanovuje ovšem způsob tohoto označení. Majitel laboratorního psa tak může zvolit tetování, ušní známku či vrubování uší, přičemž všechny tyto způsoby aplikace jsou značně bolestivější než právě čipování. Ve srovnání s čipy jsou také více stresující, protože vyžadují větší kontakt ze strany člověka, zatímco mikročip lze načíst bezkontaktně prostřednictvím čtečky. Povinnost čipování tak navádí majitele laboratorních zvířat k tomu, aby pro jejich označení zvolil nejšetrnější možnou metodu.

A nakonec na domácí mazlíčky myslí změna zákona o myslivosti, která má napravit velký dluh vůči majitelům zaběhnutých psů, kteří byli odstřeleni mysliveckou stráží v situaci, kdy to nebylo nezbytné.

„Psi nejsou věc – majitelé je mají za členy rodiny, za své životní společníky, chovají k nim silné citové pouto. Je vhodné, aby toto myslivecká stráž konečně začala brát v úvahu a za případné excesy byla postihována tresty tomu adekvátními,“ říká k návrhu Jiří Pospíšil. „S navrhovanou změnou končí také debaty o tom, nakolik volně pobíhající zvíře brát jako zaběhnuté a nakolik ho považovat za toulavé. V České republice se nevyskytují toulaví psi bez majitele, natožpak psi zdivočelí. Nejsme ve východní Evropě, nejsme v Asii a nejsme v Africe. Z hlediska české legislativy zde má svého majitele každý pes, proto tu nakonec máme povinnost psy čipovat.“

Ke zlepšení podmínek pro hospodářská zvířata má přispět povinné zavedení kamerových systémů na jatkách. TOP 09 spolupředloží návrh, který zavádí tuto povinnost pro všechny prostory jatek, kde dochází k manipulaci se zvířaty. Nikoliv pouze pro vykládku zvířat, jak požaduje novela veterinárního zákona.

Myslivecký zákon má doznat i dvou změn týkající se lovu lesní zvěře. Tou první je zákaz norování. V éře střelných zbraní a možností termovize tento způsob odlovu lišek ztratil původní význam a je přežitkem. To nakonec potvrzují i data Českého statistického úřadu, podle nichž podíl norovaných lišek kontinuálně klesá: V roce 2005 šlo téměř o 18 % z celkového odlovu lišek, v roce 2018 to bylo již jen necelých 10 % a v loňském roce již jen necelých 6 %.

„Při lovu loveckými psy pod zemí netrpí pouze lišky. Častá jsou také zranění loveckých psů, některá vedou až k jejich úmrtí,“ vysvětluje místopředseda TOP 09 a předseda zemědělského výboru Michal Kučera. „Právě z toho důvodu se u psích plemen, která jsou k norování využívána, upouští od kontaktní formy zkoušek. Což je paradoxní ve chvíli, kdy pak norování využijete naostro. Výcvik lišky a psy sice norování ušetřil, skutečný lov je však této nehumánní praktice stejně vystavuje.“

Druhou změnou je zákaz lovu lukem. Také v tomto případě se jedná o metodu, která při dnešních možnostech střelných zbraní nejenom postrádá smysl, ale hlavně způsobuje zvěři zbytečné utrpení.

„Jak potvrzuje například Česká veterinární správa, efektivní a minimálně bolestivý zásah šípem se zdaří jen zřídka,“ uvádí Markéta Pekarová Adamová. „Ve zbylých případech zvíře trpí dlouhé minuty, v případě uprchlé zvěře to bývá čas mnohem delší. Zvěř, která po zranění uteče, často umírá dlouho a v bolestech, což je v naprostém rozporu s principy humánního lovu a ochrany přírody.“

Výzkumy ukazují, že až 11 % jelenů zemřelo až po dvou nebo více zásazích, zatímco někteří zranění jedinci bolestivě umírali déle než 15 minut. U jelenovitých je až 25 % zranění způsobených lukem nefatálních, což znamená, že tato zvířata přežijí a dále trpí následky těchto zranění. Jiné průzkumy dokonce uvádí, že při lovu jelenů může s šípem v těle uniknout až 48 % zvířat. U střelby z pušky jde o pouhých 5 %.

O podpoře balíčku jednají poslanci TOP 09 se zástupci dalších politických subjektů napříč politickým spektrem. Řada pozměňovacích návrhů bude navíc rovnou předložena ve spolupráci s dalšími stranami.