Dovolte mi, abych, tak jak již řekl pan místopředseda velmi stručně pohovořil o poslaneckém návrhu zákona, který předložila skupina poslanců napříč politickým spektrem. Já očekávám, že projednávání tohoto návrhu zákona by nemuselo vyvolávat velké emoce. A byl bych rád, kdybychom se shodli ve Sněmovně třeba třemi čtvrtinami na úpravách, které jsou rozumné, které jsou ve prospěch jak lidí, kteří žijí v bytech ve společenství vlastníků jednotek, tak samozřejmě i pro ty, kteří žijí v bytových družstvech.

My jsme se snažili o to, aby ty změny občanského zákoníku, který byl schválen, byť třeba přes můj nesouhlas, byly relativně minimální, aby byly úsporné, a aby směřovaly k tomu, že zjednodušíme pozici lidí žijících v těchto bytech. Těch, kteří spravují tyto byty a uvedu některé z nich. Za prvé zjednodušujeme způsob schvalování změn prohlášení. To je věc, která je technická. Stejně tak stanovujeme jasně pravidlo, že při převodu vlastnického práva k jednotce, tedy u bytů v SVJ, na nabyvatele přecházejí dluhy převodce související se správou domu a pozemku vůči osobě odpovědné. Zjednodušeně řečeno - nebude se stávat, že někdo dluží SVJ, následně prodá tu jednotku, získá peníze a ten dluh vůči SVJ zůstává a musí ho vymáhat na tom původním vlastníkovi a ten nový vlastník, který tento byt koupil, tak už v tu chvíli samozřejmě žádný závazek nemá. Peníze jsou mnohdy pryč a není možné je vymoci a tedy na tom splácení dluhu se podílí všichni ostatní, kteří dluh nezpůsobili.

Snažíme se také o to, abychom usnadnili financování úvěrů bytových družstev. Dnes není možné, aby byl převeden dluh, který je z důvodu modernizace a opravy domu vázne na bytovém družstvu, aby byl převeden na společenství vlastníků jednotek, které vzniklo. My to chceme umožnit, nicméně za souhlasu všech. Tedy sta procent, kterých se to týká tak, aby tady nedocházelo k převádění úvěrů ve chvíli, kdy s tím nesouhlasí všech sto procent zainteresovaných osob.

Stejně tak zjednodušujeme schvalování stanov ve společenství vlastníků. Bohužel působí problémy to, že je potřeba získat stoprocentní souhlas, což je technicky nemožné. V případě se jedná o stovky nebo tisíc bytů a myslím, že to je věc k úvaze tedy, zda tuto věc neupravit a nedat tam kvalifikovanou většinu. My navrhujeme většinu. Nicméně, tak jak jsem hovořil s řadou kolegů, myslím si, že by stálo za to, aby ta většina byla kvalifikovaná.

Poslední je otázka svolávání členských schůzí. Není asi nutné, aby bytové družstvo o deseti bytech muselo mít své webové stránky. Takže pokud stanovy nestanoví jinak a stránky nebude mít, tak bude moci svolávat schůzi běžným způsobem, oznámením na desce. No, a to jsou ty základní věci, o kterých tento zákon hovoří. V tomto týdnu se objevila ještě informace a spekulace o tom, zda zákon při plánovaném zřízení předkupního práva od 1. 1. 2018 počítá s tím, že jsou lidé, kteří mají garážová stání, která jsou samostatná. Nepatří k jednotlivým bytům. Nicméně, jsou-li prodávány tyto byty bez těchto garážových stání, ztrácí hodnotu. Ten návrh, který byl do zákona na základě návrhu pana poslance Chvojky a následně ústavně právního výboru schválen, tu situaci na jedné straně může komplikovat. Na druhé straně ta situace není technicky neřešitelná už podle současné úpravy přídatným spoluvlastnictvím, ale abychom situaci zjednodušili všem, kteří budou chtít, je možné provést ještě úpravu a do tohoto zákona, bude-li shoda, zavést pravidlo, že předkupní právo se nebude vztahovat na společné prostory v domě, které jsou určeny ke konkrétnímu účelu. Tedy například garážová stání. Je to věc debaty, která by proběhla na ústavně právním výboru a nechci ji v tuto chvíli tady do hloubky vést, abychom vás nezdržovali.

To jsou tedy ty základní důvody pro předložení tohoto návrhu zákona. A v obecné rozpravě si dovolím navrhnout, aby tento bod byl projednán nejen ústavně právním výborem, ale také výborem pro veřejnou správu. S kolegy jsme na to téma hovořili a také, aby byla zkrácena lhůta na třicet dnů.