Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, osobně musím říct a konstatovat, že s velkým povděkem kvituji, že tato novela může i napravit, a snad i napraví, některé zjevné disbalance ve vztahu klient-operátor, které zakotvili do zákona někteří naši poslanečtí předchůdci, o kterých jsem zde hovořil již v prvním čtení. Dovolte mi ale v souvislosti s touto novelou již jen dvě krátké poznámky.

Ta první je veskrze pozitivní a týká se toho, že se již v procesu projednávání zákona podařilo, i když doposud jen částečně nastartovat jistý konkurenční boj mezi operátory, který měl poté pozitivní odezvu v cenotvorbě na mobilním trhu.To jste možná zaregistrovali i vy, když se tento aspekt projevil ve formě nových, mnohem výhodnějších tarifů pro klienty, a to u všech tří dominantních operátorů. Např. neomezená data v rámci příslušného tarifu, která byla ještě donedávna naprostou iluzí a snem, začínají být dnes již realitou.

Ale abych také řekl to, co se mi nelíbí a to jsou jalové postoje a přístupy nejen této, ale v rámci objektivity musím zdůraznit, i předchozí vlády, k budování sítí vysokorychlostního internetu, který s mobilními operátory a elektronickou komunikací jako takovou velice úzce souvisí. Dlouhodobě laxní a neefektivní přístup vlády, jejíž činnost v tomto ohledu zastupuje a garantuje MPO, pozoruji již několik let. Pro vaši informaci - v České republice je nyní ještě více než 7000 tzv. bílých míst, zjednodušeně sídelních oblastí bez vysokorychlostního internetu. V rámci strategie Evropa 2020 bylo ale unijně stanoveno, že do roku 2020, to znamená do příštího roku, by dle plánu měli všichni Evropané, to znamená tedy i Češi, mít přístup k internetu umožňujícího přenosovou rychlost downloadu minimálně 30 megabitů za sekundu a minimálně polovina evropských domácností, opět zdůrazňuji, tedy i Češi, by měla mít internetové připojení o rychlostí downloadu alespoň 100 megabitů za sekundu.

Ptám se vlády - není zde něco skutečně špatně, když zmíněná strategie Evropské unie, ze které jsem citoval, je již z roku 2015? Dnes s odstupem několika let se vypisuje na tento účel již třetí výzva, ve které je alokována pro žadatele 1 mld. korun. Ve výzvě druhé byly podány žádosti ve výši 1,1 mld. korun a konečně ve výzvě první v roce 2017, v době, kdy jsem byl předsedou podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment a měl jsem o celém procesu detailní a hlavně objektivní informace, se přerozdělilo jen několik desítek miliónů korun. A to považte, k dispozici bylo tehdy celkem 14 mld. korun. Můžeme se ptát, kde se stala chyba, přičemž odpověď není složitá. Peníze se nevyčerpaly kvůli nevhodně nastaveným podmínkám. Dotaci získali pouze někteří a většina na ni nedosáhla vzhledem ke složitosti zpracování, nedostatečnému času pro přípravu a realizaci, nejasnostem v podmínkách jejího získání i údajně kvůli nesprávným analýzám trhu ze strany Českého telekomunikačního úřadu. A dále také vzhledem k neustále chybějící komunikaci mezi státními orgány a poskytovateli, kteří zajišťují internet pro více než 60 % obyvatel naší země, to znamená více než 1600 malých i větších poskytovatelů internetu.

Osobně věřím, že alespoň nyní se v budování vysokorychlostního internetu pohneme ke svému cíli mnohem rychleji a efektivněji. Ostatně tento požadavek si můžeme přečíst i v programovém prohlášení vlády, kde je doslovně uvedeno: "Dobudujeme vysokorychlostní internetovou síť po celé České republice. Důležité je, aby stát vytvořil takové podmínky, které budou operátory motivovat k dostavbě sítí i tam, kde dnes připojení není." A já v souladu s tímto slibem tedy znovu připomínám vládě - pokuste se alespoň teď nezaspat. Děkuji.