Děkuji za slovo, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, nedá mi, abych se jako sněmovní zpravodaj posledních dvou novel zákona o elektronických komunikacích, a to v letech 2014 a 2017 k této problematice alespoň rámcově s pár poznámkami nevyjádřil.

Musím poctivě konstatovat, že předložený vládní návrh lze samozřejmě přivítat, tedy jestli je myšlen skutečně poctivě. A jestliže ano, tak je potom lhostejno, kdo jej předkládá. Žabomyší, zejména mediálním způsobem vedené války o to, kdo komu vykrádá volební program, či kdo přišel s tou či onou myšlenkou na vylepšení zákona o elektronických komunikacích, jsou navýsost jen trapným a zbytečným divadýlkem. Narážím tak na fakt, že nyní řešíme několik velice obsahově podobných, avšak jaksi zbytečně ideologicky paralelně vedených návrhů. Jsem totiž přesvědčen, že nejspíše všichni, jak zde sedíme, jsme motivováni a vedeni stejnou snahou o snížení nesmyslně vysokých cen hovorů a mobilních dat v naší zemi, ovšem ne všichni máme stejnou šanci, že když něco předložíme, tak to legislativním procesem projde až do konce. (Někteří poslanci hlučně debatují mezi sebou.)

Možná by nebylo od věci příště opoziční úsilí tam, kde se jeví významný obsahový průsečík, sjednotit tak, jak se to povedlo např. u zákona o digitální službě.

Konkrétně ale k této novele. Například odejít od operátora po třech měsících po podepsání smlouvy bez jakéhokoli finančního postihu, nebo jej změnit za dva dny, je jistě chvályhodné směrem ke spotřebitelům, ať to předkládá kdokoliv. Určitě i některé další navrhované změny mohou napomoci funkčnosti a kvalitě konkurenčního prostředí. Bohužel možností, kam však může dotyčný nespokojený český zákazník odejít, zase tolik u nás není. A toužebně očekávaný čtvrtý operátor situaci, alespoň podle mého názoru, zásadním způsobem nenapomůže. To si zbytečně nenamlouvejme. Říká se však, že nemusí vždy jen pršet, někdy stačí, když kape. Už jen to samotné narušení stávajícího oligopolu tří operátorů, jak tady zmínila i paní ministryně, u nás je již více než nutné a potřebné. Osobně tento stav kritizuji již několik let. Činil jsem takto bohužel vždy pouze z opoziční lavice, takže reálná šance na změnu byla pramalá. Neshodl jsem se tehdy ani s bývalým ministrem financí, expředsedou hospodářského výboru a nyní náměstkem na Ministerstvu průmyslu a obchodu panem Ivanem Pilným, se kterým se právě zde na tomto místě v roce 2017 při projednávání novely stejného zákona strhla velká názorová polemika. Dnes však vláda můj tehdejší názor na nutnou modifikaci tržního prostředí v oblasti elektronických komunikací tímto svým návrhem prakticky potvrzuje.