Na Praze 6 pracuji již celkem neuvěřitelných 40 let  a  vždy jsem ji pokládal svým způsobem za součást „svého já“.  Tento pocit ještě zesílil, když jsem se přestěhoval na Prahu západ a  stal se krajským zastupitelem.

Pro celou řadu občanů byla a je Praha 6 nedílnou součástí jejich života, kam jezdí za prací, zábavou, na nákupy a v neposlední řadě za lékařskou péčí, protože není celkem logicky možné mít lékaře specialisty v každém malém sídle.

Toto uspořádání nepochybně mělo a má výhody i pro občany a podnikatele na Praze 6, protože občané Prahy západ jsou jak jejich zaměstnanci, tak i zákazníky.

Proto jsem s jistou nervozitou a zájmem očekával zavedení parkovacích zón a v duchu si říkal.. „snad mají rozum“.

Bohužel, již při první návštěvě lékaře jsem dostal jasnou odpověď – nemají.

S usilovností až úpornou je „cizákům“ bráněno zaparkovat před poliklinikami,  lékárnami, obchody, autoservisy a úřady... a to i tam, kde v podstatě není obytná zástavba.

Kam se „hrabe“ pověstných 30 Kč za návštěvu lékaře.  Na Praze 6 platí „cizák“ nejen za návštěvu lékaře, ale i za každou minutu v jeho čekárně. Zajímavé pojetí „bezplatného“ zdravotnctví.

Aby byl systém ještě důmyslnější,  i placené parkování není jenoduché...  parkovacích automatů je málo,  a (přestože to některé „činovníky“ jistě překvapí) „chytrý“ telefon nemá každý.  Ale možná, že si zastupitelé Prahy 6 předsevzali zvýšit odbyt vhodných telefonů, i když si netroufám je podezřívat z toho, že by „jeli na procenta“.

Takže parkovat v modré zóně každý nemůže, i kdyby chtěl, stejně tak jako si dost občanů nemůže dovolit platit 1 Kč za každou minutu čekání u lékaře  a vyzvednutí léku v lékárně.

Někdo jistě namítne, že ti „cizáci“ přece mohou v klidu přijet veřejnou dopravou.  Jistě, řada z nich ano.  Ale doporučuji Radě Prahy 6 pro pochopení situace vyrazit  do některé z poliklinik veřejnou dopravou třeba ze Svrkyně nebo z Číčovic.  A vzít si k tomu na záda batoh cihel, aby lépe pochopili, jak skvělé je to pro někoho, kdo není úplně zdráv nebo veze k lékaři malé dítě.

K lékaři jistě nejezdí lidé každý den, ale za prací ano.  Díky skvělé parkovací koncepci Prahy 6 si mohou zcela „svobodně“ vybrat -  buď pojedou autem a zaplatí za den řekněme 300 Kč, pokud se vůbec vejdou do oranžové zóny.  Nebo pojedou veřejnou dopravou a stráví cestou 2 – 4 hodiny denně.  A nebo si spočítají, že zůstat doma na podpoře je výhodnější.

Jak to dopadne u „nízkopříjmových“ zaměstnanců, si každý jistě spočítá sám.

Tohle ovšem představitele Prahy 6 vůbec, ale vůbec nezajímá.  Ale mělo by je snad zajímat, že díky jejich rozhodnutí ubydou na Praze 6 jak zaměstnanci (včetně lékařů), tak i zákazníci.

I já jsem si přesunul řadu služeb do „přátelštější“ lokality a nebudu nakupovat tam, kde budu mít každý nákup o 30-60 Kč dražší.  S lékaři je to ovšem horší, i když je možné, že se časem sami změní místo své praxe..

Pokud tedy na situaci pohlédneme statisticky,  současný systém parkovaní dopadne především na „cizáky“ s nižšími příjmy, s většími požadavky na zdravotní péči  a na ty, kdo většinově nevlastní „chytrý“ telefon.  Prostě na starší občany. Velice etické opatření.

Je docela pravděpodobné, že v závislosti na poklesu zákazníků „zmizí“ z Prahy 6 i někteří podnikatelé a poskytovatelé služeb... a tamní občané budou muset jezdit jinam, kde budou platícími „cizáky“ zase oni.

Bohužel se mi nezdá, že by tyto důsledky a následky byli představitelé Prahy 6 schopni a ochotni pochopit (s některými z nich jsem o tom již v minulosti hovořil).

Takže nezbývá, než jim  to vysvětlit zcela prakticky. 

Proto na příštím zastupitelstvu Středočeského kraje navrhnu uvažovat o recipročním opatření -  ať „cizáci“ z Prahy platí zase za parkování „u nás“.  Že je to naschvál, na úrovni „třetí obecné“?  Možná, ale mohlo by to fungovat.