Tak děkuji ještě za slovo. Chvilka je edukativní a samozřejmě, já vás nechci nudit, tak nebudu opakovat to, co jsem říkal minule. Ale zatrhl jsem si v ústavním nálezu z roku 2011 dva kousky, které vás určitě budou zajímat.

Nepřiznání některých práv opozici, respektive faktické znemožňování jejich nerušeného výkonu v důsledku jednání vládnoucí většiny může vést k oslabení legitimity výkonu moci. Neustálé omezování či dokonce porušování základních demokratických principů může vést i k ohrožení demokratičnosti samotného politického systému. Vládnoucí většina má mít na paměti, že moc nemá navždy, a současná vládnoucí většina se může brzy ocitnout v pozici parlamentní menšiny a naopak. Tak pravil Ústavní soud. Tak si to, prosím vás, do příště už pamatujte. A já také doufám, že ten stav legislativní nouze už tímto způsobem řešíme naposledy.

A odpověď ještě na pana ministra, neřekl jste žádný z důvodů, kterým byste obhájil ten stav legislativní nouze. A že ten zákon je potřebný, to víme taky, ale naše paní předsedkyně řekla, že ho v závěru podpoříme. Nicméně, jak jste měl postupovat? Já vám přečtu ještě další kousek toho Ústavního nálezu. Využití institutu legislativní nouze je možné jen za předpokladu širokého konsenzu v Parlamentu, aklamace, případně alespoň taková většina, která je srovnatelná s většinou vyžadovanou k přijetí Ústavního zákona, anebo jen tehdy, kdy typová závažnost situací, v nichž bude legislativní nouze použita, odpovídá závažnosti situací, s nimiž počítá ústavní pořádek pro zkrácené projednání návrhu zákona. Což je stav ohrožení státu a válečný stav.

To znamená, váš postup měl být takový, že jste měli jednat s opozicí a případně si vyjednat širokou podporu na úrovni ústavní většiny.

(Předsedající: Váš čas vypršel.)

Já jsem se hlásil řádně.

...

Já už budu stručný, citáty už jsem všechny přečetl. Závěr tedy je, že tento zákon by neměl být projednáván ve stavu legislativní nouze. Je to normální legislativní návrh. Ty možnosti byly dvojí. Jednak zajistit si široký konsenzus na úrovni ústavní většiny - já myslím, že i to by nebyl problém, kdyby většina komunikovala s parlamentní menšinou, případně se to mohlo řešit standardním legislativním procesem při maximálním zkrácení lhůt - i to jsme tady měli, i na to jsme přistoupili a není to tak dávno, jsou to snad dva týdny.

Ani jedno z toho pan ministr neudělal, neinicioval. Takže já jsem tady už od něj zažil při jednání o důvěře vládě, že nestojí o naše hlasy, včera nám řekl, že vlastně jakákoli usnesení Poslanecké sněmovny jsou k ničemu a že jsme naivní, takže nám vlastně řekl, že celý Parlament je k ničemu.

Tak já bych chtěl panu ministrovi říct, že Parlament není k ničemu. Parlament je od toho, aby se dodržovaly procedury, protože když se ty procedury nebudou dodržovat, tak to znamená, že celý ten legislativní proces včetně toho zákona, jak je přijat, nemá dostatečnou legitimitu a ztrácí to účinnost. To znamená, já si nemyslím, že bychom u tohoto návrhu zákona končili u Ústavního soudu, protože je to v podstatě dobrý záměr, který podporujeme, ale procesně jste to naprosto nezvládl, pane ministře.