Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) a Spolek pro obnovu venkova (SPOV) vítají rozhodnutí ministra Hamáčka odložit plánovaný přechod financování matričních úřadů na čistě výkonový model.

Ten by totiž podle zástupců obou organizací vedl k tomu, že agendu matrik v menších obcích by samosprávy musely financovat ze svého vlastního rozpočtu, nebo by matriky na řadě míst zanikly.

„Jsme rádi, že ministerstvo upustilo od záměru přejít na nový způsob financování matrik již od příštího roku,“ říká poslankyně Veronika Vrecionová, předsedkyně SPOV. „Takový krok by znamenal skokové snížen financí, které by obce dostávaly na chod matričních úřadů, a nutil by obce platit matriky z vlastního rozpočtu, nebo matriční úřady v některých obcích zrušit. To by ale znamenalo zhoršení dostupnosti státní správy ve venkovských oblastech,“ dodává Vrecionová.

Organizace zastupující zájmy obcí se přitom nebrání diskusi o novém modelu financování matrik. „Jsme připraveni jednat o kompromisu, který by zohledňoval počet úkonů, které matriky provádějí. Tyto úkony však nemohou být zredukovány jen na takzvané prvozápisy, jak navrhovalo ministerstvo, agenda matrik je mnohem širší,“ vysvětluje europoslanec Stanislav Polčák, předseda SMS ČR. Dodává zároveň, že SMS ČR i SPOV budou nadále trvat na tom, aby matriční úřady dostávaly určitou část financí paušálně jako odměnu za to, že zajišťují dostupnost služeb, jež jsou výkonem státní správy. „Původní návrh ministerstva byl vůči obcím nespravedlivý a nebyl s nimi dostatečně projednán. Jsme proto rádi, že ministr Hamáček avizoval ochotu se starosty obcí o celé věci diskutovat,“ dodal Polčák.

SMS ČR v reakci na slova ministra Hamáčka zrušila petici, kterou sdružení proti zamýšlené změně financování matrik vyhlásilo minulý týden. „Peticí jsme chtěli dosáhnout toho, aby ministerstvo o tak zásadním kroku s obcemi intenzivněji jednalo, a to se nám podařilo,“vysvětlil S. Polčák.

„Není podle nás přijatelné, aby výkon státní správy zůstal na bedrech obcí, tedy samosprávných rozpočtů. Zároveň odmítáme, aby obyvatelé venkovských oblastí byli znevýhodňováni tím, že by se pro ně dostupnost státní správy zhoršovala a oni museli kvůli
úkonům, které provádějí matriky, cestovat nepřiměřeně daleko,“ říká závěrem Veronika Vrecionová.