Mezi ně patří zajištění férových kompenzací pro zasažené občany i firmy, pozitivní motivace lidí s covidem k testování a karanténě či postupné otevírání škol s ohledem na vývoj epidemiologické situace. Důležitým krokem má být i náhrada nouzového stavu pandemickým zákonem, který by tolik neomezoval práva a svobody lidí. Klíčové je také zajištění funkčního projektu očkování spolu se změnou způsobu financování covidové krize. „Země je v krizi. Nouzový stav se stal spíše bičem na lidi a jejich možnost svobodně a produktivně žít, nikoliv účinným nástrojem na potlačení epidemie. Republikou se neřízeně šíří nové agresivní mutace koronaviru, zemřelých přibývá, stát totálně selhává v očkování našich občanů, úspory lidí jsou zcela vyčerpané, firmy bankrotují. Tak vypadá výsledek roční snahy této vlády o řešení situace. I proto představujeme náš společný plán se Starosty na zvládnutí epidemie pro tento rok, který jsme nazvali Za pět dvanáct,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš s tím, že pro občany už opravdu „za pět dvanáct“ je.

„Je potřeba přestat lhát lidem, přestat jim ze dne na den omezovat životy, navíc bez odůvodnění či reálných výsledků, bez viditelné naděje brzkého návratu k normálnímu životu. Piráti a STAN celý rok dělají vše, co je v našich silách, abychom občanům této země pomohli. A hodláme v tom pokračovat. Jde nám o co nejrychlejší zvládnutí epidemie a ukončení krize. Mnohá řešení současné situace jsme již navrhli a další budeme v brzké době předkládat,“ dodal Bartoš.

„Nouzový stav není lékem na epidemii, ale pouze nástrojem, jak hasit vzniklý požár. Klíčové je získat zpět důvěru lidí v řešení současné krize, odstranit prvek strachu z testování, zefektivnit systém trasování a zvýšit motivaci lidí dodržovat karanténu. Musí se nastavit férové podmínky pro nemocenské, testování má být místně i cenově dostupné a v případě pozitivního výsledku nesmí dojít k penalizaci jednotlivce výrazným poklesem mzdy. To je nutný směr pro cestu ven z krize,“ řekl první místopředseda Starostů Jan Farský.

První místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová nastínila, jak by měl nově vypadat systém kompenzací: „Nemůžeme si ani zdánlivě vybírat mezi zdravím a ekonomikou. Zdraví a ekonomika jsou provázané, tak k tomu přistupují i v cizině a tak k tomu chceme přistupovat i my. Pro férové kompenzace u firem navrhujeme vyjít z porovnání propadu tržeb z krizových měsíců, s tržbami ve srovnatelném časovém období roku 2019. Takto principiálně kompenzace pojímají v Rakousku a Německu a díky tomu dokáží odlišit rozdílné potřeby firem v jednotlivých oborech a nabídnout jim férovou pomoc na míru.“ Podle ní dnes řada lidí systémem propadá, a to je třeba změnit. „Jeden příklad za všechny: Podnikatelé zasažení opatřeními, kteří splácí hypotéku či úvěr na objekt, ve kterém podnikají, dnes na rozdíl od firem v nájmu nárok na pomoc nemají. Proto podpora založená na objektivních ukazatelích musí nahradit programy pro jednotlivé segmenty,“ doplnila Richterová.

„Mezi dětmi dochází k prohlubování sociálních rozdílů i k dalším problémům způsobených absencí každodenního kontaktu s jejich vrstevníky. Vzdělávání dětí v době pandemie by mělo být naprostou prioritou vlady, a proto je třeba mít připravenou ambiciózní dlouhodobou strategii pro zajištění vzdělávání i postupné otevírání škol. Jeho součástí má být také doporučení pro učitele, jak budou s dětmi po návratu pracovat z hlediska jejich adaptace a především výraznější uvolnění rukou pro ředitele škol, kteří dokážou mnohem flexibilněji řešit krizové situace. Když ponecháme školám prostor pro individuální přizpůsobivost, zjednoduší to ve výsledku návrat dětí do škol,“ popsal místopředseda Starostů Petr Gazdík.