Ohrožení, jimž musí Evropa čelit ze strany Pekingu, mají obvykle sklon působit sice méně nápadně, než např. hrozba ze strany Ruska či islamistů. O to horší následky ale může v budoucnu mít jejich přehlížení.

V současné době se z naprosto pochopitelných důvodů mluví především o potřebě vyšších cel pro dovoz čínských aut na elektrický pohon, prodávaných za dumpingové ceny. Evropa ale potřebuje promyšlenější politiku vůči Číně také v dalších a dosud mnohem méně zmiňovaných odvětvích.

Jedním z nich je nepochybně genomika. Právě toto téma si určitě zaslouží pozornost. Několik poslanců EP v čele se slovenskou poslankyní Miriam Lexmann se tomuto problému věnovalo ve svém nedávném obsáhlém prohlášení, v němž volají i po dalších krocích (ZDE).

Ohrožená data pacientů

Před genomickou politikou Pekingu by se měla mít Evropa skutečně na pozoru, existují proto velmi dobré důvody. Čínské vládní orgány mají zjevný zájem na genomickém profilování etnických skupin za účelem (proná)sledovaní vlastních obyvatel, ale nejen jich.

V ohrožení mohou být i data evropských pacientů. Potenciální zneužití údajů by mohlo mít dalekosáhlé důsledky, od sledování a cílení na jednotlivce na základě jejich genetického profilu až po tvorbu upravených virů.

Jelikož mají k těmto citlivým datům obyvatel přístup i čínské společnosti, v sázce je soukromí a bezpečnost občanů EU. Jak je možné, že Čína může získávat ty nejdůvěrnější informace o lidech v Evropě?

Značné obavy vzbudilo už samotné zapojení genomického gigantu BGI Group a dalších čínských společností s vazbami na státní aparát na světovou scénu v oboru genomiky. Ne náhodou označil Pentagon BGI Group za „čínskou vojenskou společnost.“

Velký komunistický bratr se dívá

Odhalení týkající se genomických údajů ukázala, že rizika narušení soukromí a naší bezpečnosti, spojenými se sběrem a analýzou DNA, vykonávanou společnostmi napojenými na čínsku vládu, jsou naprosto reálná. Právě společnost BGI měla spoluúčast na masovém sledování čínských občanů a umožnění genocidy Ujgurů.