ParlamentníListy.cz se obrátily na některé politiky s žádostí o jejich stanovisko, a to nejen ke konání církve římskokatolické, ale i ostatních církví. Dá se tato situace srovnat s nedávným případem Víta Bárty, který byl nepravomocně odsouzen za uplácení, a Jaroslava Škárky, který měl úplatek přijmout.

• TÉMA: Peníze za mlčení ve VV

„Rozhodně to vnímám tak, že ze strany katolické církve se může jednat o úplatek,“ řekl pro redakci poslanec Vladimír Koníček, expert KSČM pro církevní záležitosti, který často upozorňoval na nesrovnalosti v návrhu projednávané vládní předlohy. Jak říká, není schopen přesně říct, zda jde přímo o paralelu v případě Víta Bárty a nabídky katolické církve církvím ostatním, protože už se jedná o právní záležitost. „Nejsem právník, takže nevím, zda by to obstálo v případě podání žaloby, ale lidsky to vnímám jako úplatek za to, že s tím ostatní církve vyjádří souhlas,“ dodává Koníček.

„Je otázka, jak by na to případně soud u ostatních církví pohlížel,“ řekl Vladimír Koníček s ohledem na to, že v případě Víta Bárty byl odsouzen také Jaroslav Škárka za to, že úplatek přijal. „Vnímám to prostě jako úplatek od římskokatolické církve církvím ostatním. Vše další budiž věcí právníků,“ dodal.

Katolická církev potřebovala „vlaječky“ ostatních církví

„Nepřipadá mi morální ani správné, že by některé církve měly obdržet vyrovnání, přestože by na takové částky nárok mít neměly,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda Mandátového a imunitního výboru sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD). Podle něj je zjevné, že jde o získání dalších církví, aby přidaly své „vlaječky“ pod vyrovnání, které bude téměř jednostranně výhodné pro katolickou církev. „Jde o to, aby tam byly vlaječky těch ostatních církví, a budou krýt to, co se tady děje, což znamená předání majetku katolické církvi ve větší míře, než který vlastnila k 25. únoru 1948,“ dodává Tejc.

Jak dále řekl, osobně není příznivcem kriminalizace. „Srovnal bych to s tím, že když hovoří policejní prezident o vydírání ze strany ministra vnitra, tak nejspíš také nemá hned na mysli trestný čin vydírání,“ přirovnal Tejc. Stejně tak prý hovořil často premiér Petr Nečas, že je vydírán Věcmi veřejnými a nejspíš ani on neměl podle Tejce na mysli trestný čin. „Netroufnu si říct, že by to naplňovalo skutkovou podstatu trestného činu, ale nepovažuji to ani za správné ani za morální. Právě proto budu ve sněmovně hlasovat proti tomuto zákonu,“ řekl Jeroným Tejc, který je navíc původní profesí právník.

• SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve

Nebude to jediné trestní oznámení, které padne, říká komunistický předseda

„Řekl bych, že je v těch dvou případech více než podobnost,“ řekl pro ParlamentníListy.cz poslanec a předseda KSČM Vojtěch Filip, který je rovněž právník. Jak říká, považuje to za nepřímou formu uplácení. „V seznamu církví, které se k církvi římskokatolické přidaly, jsou i takové, které v roce 1918, 1938 či v roce 1948 vůbec neexistovaly,“ dodal. Na dotaz redakce, zda je možné, že někdo z tohoto důvodu možného úplatku podá trestní oznámení, se Vojtěch Filip usmál. „A myslím, že to nebude jediné trestní oznámení, které v této věci padne,“ konstatoval.

Zákon o církevních restitucích prý vytváří možnost  korupčního prostředí

„Já v tom vidím poměrně dost odlišností,“ řekl pro ParlamentníListy.cz nezařazený poslanec Jaroslav Škárka, který byl v procesu s Vítem Bártou nepravomocně odsouzen za přijetí úplatku. Jak dále uvedl, pro něj je spíše velkým mementem to, co se stalo při církevních restitucích v Polsku. „Došlo tam k druhotným jevům, kdy u značné části církevního majetku, který se vracel hned po roce 1989, docházelo k manipulacím, obviněním z úplatků a řadě žalob,“ říká Jaroslav Škárka.

Chování a postoj zúčastněných českých církví by proto poslanec vztahoval spíše k jevům, které se odehrávaly v Polsku. „Připouštím prostě možnost, že tento zákon o narovnání s církvemi, tak jak je předložen, vytváří prostor ke korupčnímu jednání,“ konstatoval Jaroslav Škárka.

U Bárty to bylo uplácení loajality, u církví je to vstřícný krok

Poslanec za TOP 09 Jan Husák v těchto dvou případech souvislost nevidí vůbec. „Pokud jde o případ Víta Bárty, tyto věci nelze vůbec srovnávat,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Jak říká, tím, že Vít Bárta dával lidem peníze, je zřejmé, že si tím přinejmenším kupoval jejich loajalitu. To je podle něj něco docela jiného. „U těch církví to vnímám jako vstřícný krok církve římskokatolické vůči ostatním církvím, aby mohly naplňovat svoje potřeby a vykonávat svoje služby i přesto, že třeba po roce 1948 v podstatě neexistovaly," dodává Jan Husák.

Z uvedeného vyplývá, že z 59 miliard oněch 20 procent připadne ostatním církvím. Dodejme jen, že kromě toho, že tyto příjmové částky nebudou podle zmíněného zákona daněny, počínaje rokem 2014 se budou zvyšovat každoročně o míru inflace.

• Návrh zákona ČTĚTE ZDE

Připomeňme také, že poté, co zákon zamítl Senát, vrátil se dokument do sněmovny, která ho znovu projedná na své schůzi 4. září. Na to, aby zákon prošel, potřebuje nyní koalice dát dohromady 101 mandát z celkového počtu 200 poslanců.