Tak málo místopředsedů jednací sál Poslanecké sněmovny opravdu nepamatuje. Jako první skončila letos v dubnu Kateřina Klasnová z Věcí veřejných. Důvodem byla podmíněná demise ministrů její strany letos na jaře, která skončila rozdělením poslaneckého klubu nejmenší vládní strany na dva ještě menší celky - VV a LIDEM Karolíny Peake. Po Klasnové opustila post Vlasta Parkanová z TOP 09. V jejím případě byla důvodem žádost o vydání k trestnímu stíhání v kauze letounů CASA.

Nyní se ale koaliční strany rozhodly situaci řešit. Jak, to naznačila Klasnová ve středečním vysílání Radiožurnálu. "Dostala jsem nabídku ze strany ODS i TOP 09, abychom toto zvážili, takže to samozřejmě bereme velmi vážně. Ne, že bych se tedy vracela já na tu funkci zpátky," uvedla Klasnová pro ČRo. Někdo z VV by tak výrazně odlehčil při jednání dolní komory parlamentu zbývající dvojici ve vedení sněmovny - Miroslavě Němcové (ODS) a Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD).

Že bude předsedkyně dolní komory spolu s jediným zbývajícím místopředsedou potřebovat odlehčit zejména během očekávaných složitých jednáních během září, kdy se bude jednat o koaličních zákonech vetovaných Senátem, je jasné. Podle politologa Josefa Mlejnka ale bude možná pomoc potřebovat i koalice. Zejména v otázce daní nemusí být stojednička zcela jistá, naznačuje politolog Josef Mlejnek.

• SLEDUJEME témata: DPH a Miliardy pro církve

Dvě mouchy jednou ranou

"Taková nabídka opoziční straně rozhodně nebývá jen tak. Stojí za tím podle mě snaha udělat z Věcí veřejných stranu sice opoziční, ale v klíčových okamžicích spolupracující s vládou. V případě nominace někoho z Věcí veřejných tím zabijou dvě mouchy jednou ranou," řekl ParlamentnímListům.cz Mlejnek. Místopředsedu by totiž mohla dodat i TOP 09, ta si ale zavázala ruce prohlášením, že po bok Miroslavy Němcové se vrátí odstoupivší Vlasta Parkanová ve chvíli, kdy očistí své jméno. To ale může trvat měsíce. "Praktický aspekt podobného kroku spočívá navíc v tom, že Klasnová už má se řízením schůzí zkušenosti," připomíná politolog. Klasnová ale naznačuje, že se do funkce nevrátí.

Silně znepokojen z nabídky TOPky a ODS směrem k VV je lídr komunistů Vojtěch Filip. Jeho strana totiž, ačkoliv má čtvrtý nejsilnější poslanecký klub ve sněmovně, od voleb 2010 místopředsedu nemá. "Je to ukázka nedemokratičnosti. Pokud by dodržovali skutečně poměrné zastoupení, tato nabídka by putovala ke KSČM. Poměrné zastoupení je zákonem daným klíčem k výběru místopředsedů třeba v Německu. U nás se jedná stylem vítěz bere vše," říká Filip. I on, jako politolog Mlejnek, vnímá nabídku pro VV jako nakupování poslanců pro zajištění nutné stojedničky pro vládní návrhy zákonů zamítnuté Senátem, kde má většinu ČSSD. "Toto je politický machiavelismus, nic jiného, vláda si moc dobře uvědomuje, že při tajném hlasování už 101 hlasů dávno nemá," hřímá pro ParlamentníListy.cz předseda KSČM.

O skutečných důvodech, proč koalice nabízí místo právě Véčkům, přemýšlí podle svých slov i místopředseda Zdeněk Škromach. "Nabídka vládních stran směrem k VV by zajisté takový charakter mít mohla. na druhou stranu situace, kdy ve sněmovně jsou pouze dva lidé ve vedení, je neudržitelná. Je třeba ale trvat na poměrném zastoupení a klub VV se rozpadl na dvě skupiny, takže pochybuji, že by VV měly mít nárok na místopředsedu," uvedl pro ParlamentníListy.cz Škromach s tím, že s koalicí spřátelený člověk ve funkci místopředsedy na průběh schůze ve vypjatých jednáních nemá nijak zásadní vliv, ale metoda nakupování poslanců za různé prebendy a funkce má v české pravici jistou tradici.

Post místopředsedy jsme neměli pouštět, s vládní účastí nesouvisí

Místopředseda Věcí veřejných Tomáš Jarolím jakékoliv spekulace o výměně předsednického postu za potřebné hlasy například pro církevní restituce nebo daňovou reformu rezolutně odmítá. "O nabídce ze strany koalice se zatím nejednalo, shodli jsme se, že bychom se o tuto funkci měli ucházet," říká Jarolím. I přesto, že to byla Kateřina Klasnová, která funkci po rozdělení poslaneckého klubu Véček na skupinu věrných a základ budoucí strany LIDEM složila. "Udělala to podle mě zbytečně, protože funkce místopředsedy sněmovny nijak nesouvisí s působením ve vládě, pan Zaorálek je také opoziční poslanec. Ta funkce nám náleží," říká Jarolím.

Místopředseda sněmovny je funkce, která až do demise Topolánkovy vlády byla rozdělována víceméně na principu poměrného zastoupení. Po volbách 2010 se ale koalice s výraznou sněmovní většinou rozhodla vyřadit ze hry KSČM, což levice přijala se značnou nevolí. Ze čtyř místopředsedů zůstal jediný, který je opozičním poslancem.