Jak vnímáte aktuální dění kolem soudu s Vítem Bártou?

Soud podle mě probíhá ze strany soudce velmi korektně. Ukazuje se však, že média prahnou po senzaci a někteří poslanci pracují více na tom, aby očernili naši stranu, než aby rozvíjeli svá vlastní témata, kterými by přispěli ke zlepšení života našich občanů.

Více rozhovorů ZDE

Mají podle vás VV ještě nějakou šanci uspět v budoucnu u voličů a získat zpět jejich přízeň, nebo už jsou nedůvěryhodnou stranou?

Ano, šance VV zajisté existuje. V současné době však čelíme velmi nepříznivému mediálnímu obrazu. Jednoduše jsme v krizi. Každý člověk, či firma prochází během své existence podobnými obdobími. Krize se pro firmy stávají velkou výzvou, kde se, pokud chtějí uspět, naučí inovovat a zlepšují služby, které zákazníkům poskytují. V takové situaci se ocitla i naše strana. Jako strana se tak musíme zamyslet nad tím, co můžeme zlepšit. Podle mého názoru výzva VV spočívá v ponaučení se z chyb předchozích. Klíčová hodnota naší strany, na které musíme zapracovat, je důvěryhodnost. Musíme obnovit důvěru v naše lidi a v naši organizaci. Nesmíme se utápět v krizi a depresi, ale musíme přemýšlet nad tím, jak zlepšit renomé našeho týmu a jak se ponaučit z chyb.

Nelitujete vstupu do VV?

Když jsem do VV vstupovala, byli jsme malou a novou stranou, která budovala svou organizaci a program. Bylo mi jasné, že když teprve na naší struktuře pracujeme, určitě se jako nováčci dopustíme řady chyb. Přesto jsem si ale VV vybrala a své volby nelituji. Nechtěla jsem vstupovat do velkých stran, které jsem si spojovala s řadou kauz. Chtěla jsem v politice jiný přístup. VV toto nabízely a stále nabízí.

Takže vám nijak neškodí členství v této straně?

Jediné, co mnou za působení ve VV otřáslo, bylo zklamání z chování jednotlivců. Členství ve VV mi neškodí. VV mně a mým cílům v politice v řadě věcí pomohly a stále pomáhají. Bez nich bych některé změny například v zákoně o veřejných zakázkách, či změnu nejvyšší státní zástupkyně, nebo policejního prezídia, nikdy jako jednotlivec neprosadila.

Nemáte strach, že lidé dostatečně neohodnotí vaši práci jen proto, že jste z „vévéček“?

Lidé mne mohou kritizovat za řadu věcí, za činy našich ministrů, či za výroky dalších  členů. Já ale nesu odpovědnost sama za sebe a za své konání. Od politiky nečekám uznání lidí. Od politiky si slibuji výsledky a změny k lepšímu. Za těch pár měsíců, co působím jako poslankyně, jsem poznala, že i když se vám v politice něco povede, stejně vás nikdy nikdo nepochválí. Navíc, v Česku musíte pro společenské uznání nejdřív zemřít, nebo nikdy nevstupovat do politiky a jen ji z povzdálí kritizovat.

Budete se chtít i poté, co vám vyprší mandát poslankyně, angažovat dále v politice? Nebo už jste politikou znechucená?

Nedovedu si představit, že bych se úplně z politiky vytratila. Žiju  politikou každým dnem. Stačí, abych šla na procházku, a už přemýšlím, co by starosta, či zastupitelstvo mohlo změnit a zlepšit. Třeba nebudu vrcholová politička, ale přesto chci věci veřejné posouvat dopředu.

Kde tedy podle vás udělaly Věci veřejné chybu?

Podle mě jsme rychle vyrostli a spolupracovali jsme s lidmi, kterým ve skutečnosti nešlo o nápravu věcí, ale o vlastní renomé a slávu. To jsme bohužel včas neodhalili. Našim bývalým spolupracovníkům jsme věřili. Chyby jsme dělali my všichni. Někdo závažnější, někdo méně podstatné. Pro mě chyby nejsou ničím fatálním. Fatální by bylo, kdybychom si chyby nepřipustili a nesnažili se je napravit.